Childhood's End

Těžko se dá hodnotit seriál složený z tří hodinu a půl dlouhých dílů. No vzal jsem to tím nejjednodusším způsobem.... Pokud budu mít po prvním díle nutkání vidět hned pokračkování, bude to v pořádku. Pokud se to samé bude dít i po druhém díle, tak to bude super. Díky tomu, že jsem nevydržel, a vsechny tři díly zkouknul za jedno odpoledne a celé 4hodiny jsem byl k tv v podstatě přikován. Nemohu hodnotit jinak než 5slunci. (07.10.2017)

Nemůžu se ubránit pocitu, že kdyby to dostal do rukou zkušenější režisér a obsazení by nebylo plné céčkových herců, mohl by být Childhood's End sci-fíčkem desetiletí. Těží totiž z božské knižní předlohy a obsahuje velké množství myšlenek a otázek. Důležité však je, že se tomuto zpracování povedlo scénář příliš nepodělat. Na televizní poměry a obzvlášť stanice Syfy je to velmi dobře napsané, luxusně vygradované (byť místy možná trochu natahované), má to parádní efekty a jednoduše to v divákovi něco zanechá a nemá nutkání to po pár minutách vypnout, protože se cítí trapně (zdravím Dark Matter a Killjoys). Závěrečná pointa by ale zasloužila trochu rozvést, stejně tak bych více kladl důraz na celkový biblický podtón. Působilo to na mě trochu nedořečeně a nevím, jestli je to předlohou nebo scénářem. A konec? Tak depresivní avšak originální konec jsem už dlouho neviděl. (28.02.2016)

Bohužel značně nevyužitý potenciál. Minisérie se utápí v roztahané a ubrečené romanci, která má pramalý význam pro celkový děj. Čekal bych víc otázek, víc zamyšlení nad příchodem pseudo božské bytosti a hlavně více o životu v utopické civilizaci... Místo toho se dočkáme jen trapného křesťanského fanatismu, který ani není moc objasněný. Obecně spousta témat je jenom nakousnuta a nedovysvětlena upadají do zapomění. První část ještě drží diváka v napětí, v druhé přechází do patetického prorockého mysticismu, který nám úmyslně autoři ještě víc zahalují blábolama, které nedávají smysl. V poslední části se konečně začne taky něco dít, ale úkáže se scénáristická slabost , když "vědátor" Milo totálně selhává a jeho myšlenkovým pochodům jsem se musel jenom chechtat. Úplný závěr bych označil za vpodstatě nepochopitelný a neuchopitelný, ale to tak bývá, když se začnete zabývat metafyzikou. Předlohu od A.C. Clarka jsem nečetl, ale tak nějak si tipuju, že mimo počáteční "invaze" a závěru si scénáristi moc od autora nevzali, jelikož mi to chvílema přišlo jak když se koukám na jeden ze sta podobných produktů americké filmové/tv tvorby. (19.12.2015)

Konec dětství je jednou z těch knih, které jsem chtěla vidět zfilmované, ale nedokázala jsem si to představit. Už chápu proč. Ona je totiž sama o sobě na konci dost těžko pochopitelná. Dokud se všechno točí kolem Overlordů a jejich dohlížením nad lidstvem, všechno šlape jak na drátkách (včetně onoho překvapení kolem jejich vzhledu). Jenže na konci knihy se dostáváme blíž k mysticismu než ke sci-fi, a to je ve filmovém zpracování problém, protože postrádá tu omáčku okolo, kterou si může dovolit kniha. Nedokážu si představit, co si z tohoto zpracování odnese divák neznalý předlohy. Nicméně mají tvůrci můj obdiv za to, že se do té knihy vůbec pustili. Postavy jsou upravené pro větší přehlednost, ale stejně si myslím, že je jich tu na tak malém prostoru, jaký poskytuje minisérie, moc. Třeba linie s bývalou ženou ambasadora mi přišla zbytečná, prostor mohly dostat jiné věci (víc času na planetě Overlordů nebo odosobnění dětí). Takže dávám body za odvahu pustit se do toho příběhu i za důstojné zpracování, jen škoda, že na tak malém prostoru nemáme možnost vytvořit si vztah k tolika postavám a že se nepodařilo otisknout sem ducha předlohy, moc se hrálo na efekt a chyběl tomu přesah. (10.01.2016)

Konec dětství je tak trochu jako naše Válka s mloky, příběh je velmi specifický, nemáme zde titulní postavu a některé pasáže víceméně pouze popisují, co se kde a kdy ve světě dělo. Před tvůrce tedy přistál nelehký úkol, jak to celé uchopit a nečekaně se více zaměřili na lidské postavy, které v příběhu vystupují. Jejich příběhy tak byly trochu pozměněny, rozšířeny a časově se seriál přesunul do přítomnosti, kdy tu nemáme ani tak razantní skoky jako v předloze. Ano, spousta věcí by se dala udělat lépe, ale závěr je natolik silný, že jsem brečel asi posledních dvacet minut. A už jen kvůli takto silné odezvě musím dát této adaptaci 85% (24.11.2020)