Lesy naší Země

Lesy poznamenávají tvář Země již miliony let, přizpůsobovaly se klimatu a počasí a rozšířily se téměř do celého světa. Když ustoupily ledovce poslední doby ledové, asi před 12 000 lety, si lesy začaly dobývat zpět prostor. Lesy na Zemi jsou rozmanité, někde rostou jen kulturní lesy vypěstované lidmi. Rovnováha lesa závisí na světle, vzduchu, vodě a na počtu býložravců. K přežití les potřebuje vodu pro svou energetickou výživu. Běžný les má problémy se slanou vodou, odolává jen mangrovový porost. Čím severněji, tím ubývá listnáčů, nedostává se jim vody, protože zamrzá. Tam nastupují jehličnany, které neztrácejí energii tvorbou listů a přečkají zimu se zásobami vody z léta. Hospodářský les má jinou strukturu než les přirozený. Po vykácení se hned plochy zalesňují, monokultura je stejně vysoká, podrost téměř neexistuje a omezený je i počet druhů flory a fauny. Otevřený les dává domov více druhům v různých patrech. Z lesa kromě člověka profituje hlavně zvěř. Les jí poskytuje potravu a úkryt. Soužití v lese je symbiotické. Les nemůže existovat bez zvířat a zvířata bez lesa. Vzájemně se ovlivňují a udržují les v rovnováze. Všude na světě nabízejí koruny stromů obydlí ptactvu, o patro níž žijí savci a vačnatci. Zvířata si budují nory i v kořenech stromů a některá z nich využívají i dutiny stromů. Zvěř pomáhá lesu rozrůstat se, s trusem roznáší semena. Velcí býložravci les čistí. Okus stromů zvěří způsobuje škody především v hospodářském lese, ve volné přírodě nevadí. Z některých zvířat, jako jsou například rys a jaguár, se vyvinuli číhající lovci díky tomu, že jim les nabídl krytí. Pro jiná zvířata je les naopak úkrytem před predátory a nepřáteli. První lidé se vyvinuli v lesích v nitru Afriky, které jim skýtaly ochranu a bezpečí. Zelená barva dodnes člověka uklidňuje. Les, který je možná nejúspěšnějším ekosystémem na naší planetě, je pro člověka důležitý, protože produkuje kyslík. (TV Prima)