Velvet Buzzsaw

Ne že bych se několikrát upřímně nezasmál (ve chvílích, které vtipné být měly) a byl jsem dopředu připravený na to, že je pointa celého filmu dost banální (což má být samozřejmě chytrá subverze jako úplně všechno poslední dobou), takže mě to nepřekvapilo a nevadilo mi to - ale většinu času jsem se stejně jen nudil a nudil a nudil. (16.02.2019)

V prvom rade, tá nálepka "horor" iba mnohých odradí, čo je na škodu, pretože takto film zbytočne stráca časť publika. O horore v tomto prípade je hovoriť naozaj ťažko. Príbeh bol síce taký kostrbatý, a nudnejšie odvyprávaný, no oceňujem ten nápad a myšlienku. Mám rád filmy s tajomnými predmetmi, záhadnými vraždami.... a rovnako tiež nemám rád snobov. Takže priemer. 60/100 (17.09.2019)

Dan Gilroy nemá vizuálny talent Toma Forda, či Nicholasa Windinga Refna a nevie písať prázdnych snobov ako Bret Easton Ellis. Výsledkom je dvojhodinové meh o akýchsi vraždiacich obrazoch, na ktorých nič znepokojujúce nie je. V téme vraždiaceho umenia je Carpenterovo Cigarette Burns stále neprekonané. (09.02.2020)

Netflix začíná nabírat na obrátkách a už v samotném roce 2019 vydal přehršel skvělých filmů. Velvet Buzzsaw se sice netrefil do mého vkusu, ale to neznamená, že přestanu sledovat, co dalšího má americký gigant na skladě. Možná právě naopak. Tam, kde se Hollywood utápí v sequelech, prequelech, restartech a zoufale nudných adaptacích (nejnověji Cats), tam Netflix sází na originální filmy z vlastní produkce. A něco mi napovídá, že se mu bude dařit čím dál víc. Samotný film ubíhá velmi pomalu a hned na začátku nám představuje spoustu postav, takže sem neměl moc šanci si zapamatovat, kdo je kdo. Příběh se začne rozbíhat až někdy kolem 40. minuty. V podstatě jde o to, že někdo ukradne obrazy mrtvého umělce a vydává je za své. Obrazům se to ale nelíbí a probudí se k životu, aby spáchaly odplatu. (05.01.2020)

Gilroy se při dalším náhledu do fungování specifické skupiny lidí neomezuje jenom na sdělení "zaprodávat se nemá" - to je nám na první doboru jasné. Chce si svou ďábelskou kritiku užít a celou dobu se skrytě i nepokrytě posmívá neschopnosti zdravého úsudku napříč společností. Nenechavé galeristy a kritiky nesmlouvavě kosí, jako by kázal ze studie o „efektu hipsterů“ Jonathana Toboula, která nedávno rezonovala na sociálních sítích. Nešetří ale ani zbytek obyvatelstva. Představitele středního proudu vykresluje jako vesměs konzumní omezence. Nejlíp pak vystihuje všeobecnou společenskou znuděnost a smyslové přehlcení ve scéně s mrtvým vykrváceným tělem uprostřed galerie. Návštěvníci považují krev za barvu a drastický výjev za součást umělecké instalace, díky kterému můžou zabavit děti. V konfrontaci s očekáváním horror fans vyhoří Velvet Buzzsaw jako zbytečný béčko, což je ale škoda. Jako mrazivě vtipná a znepokojující společenská karikatura totiž funguje dost dobře. (22.04.2019)