Heavy Trip

Nestává se mi to často, ale dnes trochu bojuju s hodnocením. Nepřišlo mi to nějak zvlášť dobrý, drželo to pohromadě jaksi silou vůle, bylo to hodně přepjatý a na to, k jakým sáhli prostředkům, to zase nebylo až tak dobrý. Na druhou stranu mi to docela zvedlo náladu a bylo prima si uvědomit, že ti děsiví metalisti taky můžou být a často jsou úplně obyčejní, nesmělí, vyděšení kluci. Trochu mi to evokovalo nizozemský New Kids Turbo a New Kids Nitro, který mi sedly o maličko víc. (28.11.2019)

Tématika metalu je mi snad po všech stránkách velmi blízká. Možná i proto dávám Heavy Tripu tak vysoké hodnocení, ale upřímně si myslím, že u tohoto filmu se bude smát i člověk, který s metalem nic společného nemá. Hlavní aktéři jsou velmi sympatičtí. Dát každému členu kapely úplně jiné charakterové vlastnosti by asi napadlo většinu scénáristů, ovšem tady si s tím pohráli téměř dokonale. Většina vtipů tu funguje na jedničku. V jednom případě je tu dokonce porušeno pravidlo opakovaného vtipu (jistý vtip tu zazní v různých situacích celkem třikrát a pokaždé mi připadal o něco lepší než posledně). Ději toho nemám moc co vytknout. Občas se sice poněkud zasekne, ale jen aby se pak zase rozjel na plnou rychlost. Mnoho situací, především ve druhé polovině, tu mohou vypadat absurdně (i když je to komedie, komu by to vlastně mělo vadit?), nicméně by mě ani moc nepřekvapilo, kdyby byl tento příběh inspirován skutečnými událostmi. Když bych to měl shrnout: Heavy Trip je skvělá komediální jízda s příchutí symfonického post-apokalyptického soby ojíždějícího Krista znásilňujícího extrémního válečného pohanského fennoskandinávského metalu. (06.05.2019)

Brutální Symphonic Postapocalyptic Reindeer-Grinding Christ-Abusing Extreme War Pagan Fennoscandic Metalový nářez! Že jsou seveřani úleťáci, to jsem věděl, ale každým dalším filmem mě nepřestávají překvapovat. Já se skvěle bavil a také uši si přišli na své. \m/ (>_<) \m/ Impaled Rektum rulezz \m/ (>_<) \m/ (24.02.2019)

Hevi reissu a jeho hlavní postavy z kapely "Invalidní Rektum" tu zákonitě boduje, protože většina filmu se nese v u nás tolik oblíbeném duchu vytepleného a laskavě hřejivého humoru o příhodách milých malých obyčejných lidiček, ke kterým průměrný český divák ihned instinktivně pocítí sympatii, ježto je s nimi druhově spřízněný. Milí a roztomilí jsou vlastně i ojedinělí záporáci, takže diváctvo si může před svými bedýnkami doma v papučích spokojeně lebedit, chvilkově zbaveno každodenní existenciální úzkosti. Já se většinou trochu nudil a opravdu od srdce se zasmál jen jednou, a to při blicím sólu na koncertě ve finském vesnickém kulturáku. Jinak vcelku průměrný film s několika dobrými momenty, ale i se scénáristicky nepříliš využitým potenciálem. Pár drobných postřehů, které nevím jak zakomponovat do komentáře: Sympatická blondýna ve vedlejší roli mi připomínala mladší a hezčí verzi Kati Outinenové. Penál s umrlcem na stejdži mi připomněl Pythony vystupující s mrtvým kolegou Chapmanem v urně. Chvilkové slibné náznaky "kaurismäkiovské" absurdní poetiky v první půli jsou nemilosrdně přervány absurdní (až nablblou) fantasmagorií norského finále. Nakonec po delším rekapitulování malá rozpačitá třetí za muziku a za skvělou promofotku z rychlostní kamery. (04.04.2019)

Táto fínska komédia je neskutočný úlet. Využíva množstvo klišé, ktoré mám rád a zároveň ma na niektorých metalových kapelách vždy pobavia. Film je síce nekonzistentný vo forme, lebo v druhej polovici už smeruje do neskutočného absurdna, ale bavil som sa. Pre fanúšika tejto muziky povinnosť a myslím si, že je to film práve pre túto skupinu ľudí. Zvyšok divákov asi nebude chápať túto komédiu rovnako, ako nechápe tento typ hudby. 70% HBO GO (18.06.2019)