Heavy Trip

Tématika metalu je mi snad po všech stránkách velmi blízká. Možná i proto dávám Heavy Tripu tak vysoké hodnocení, ale upřímně si myslím, že u tohoto filmu se bude smát i člověk, který s metalem nic společného nemá. Hlavní aktéři jsou velmi sympatičtí. Dát každému členu kapely úplně jiné charakterové vlastnosti by asi napadlo většinu scénáristů, ovšem tady si s tím pohráli téměř dokonale. Většina vtipů tu funguje na jedničku. V jednom případě je tu dokonce porušeno pravidlo opakovaného vtipu (jistý vtip tu zazní v různých situacích celkem třikrát a pokaždé mi připadal o něco lepší než posledně). Ději toho nemám moc co vytknout. Občas se sice poněkud zasekne, ale jen aby se pak zase rozjel na plnou rychlost. Mnoho situací, především ve druhé polovině, tu mohou vypadat absurdně (i když je to komedie, komu by to vlastně mělo vadit?), nicméně by mě ani moc nepřekvapilo, kdyby byl tento příběh inspirován skutečnými událostmi. Když bych to měl shrnout: Heavy Trip je skvělá komediální jízda s příchutí symfonického post-apokalyptického soby ojíždějícího Krista znásilňujícího extrémního válečného pohanského fennoskandinávského metalu. (06.05.2019)

Náběh parádní, ale pak někdo použil obraceč času a všechno bylo v loji. Smrtí bubeníka se film zvrhl v něco, v co původně definitivně být neměl. A pokud jako divák natěšeně očekáváte road movie, tak budete velice zklamáni, protože samotný trip trvá pět minut metráže. Převládající metráž se pak věnuje obyčejům na vesnických losích jatkách. 58 % (24.07.2019)

No, jako metalový fanoušek a účastník festivalů, kde se dělo, co ani nejde popsat (protože si to ani nikdo nepamatuje), jsem docela zklamán. Hudba zrovna není můj styl (ta uřvaná), ale k námětu by se hodila. Před cestou není film moc zajímavý a když už se hrdinové na cestu vydají, je to už jen bláznivě ujeté, ale ne moc vtipné (pár slušných momentů mi vykecal bratra, takže žádné překvapení). U dost fórků jsem si i říkal, že je mi až lehce trapně. bylo by fajn vidět film v jiném osazenstvu a v jiném opojnějším rozpoložení. Potom by se možná jedna hvězda dala přidat. (04.12.2019)

"Co hrajete za styl?" "Symphonic postapocalyptic reindeer-grinding christ-abusing extreme war pagan fennoscandic metal." Kapela IMPALED REKTUM mě svou cestou za svým koncertem na velkém norském festivalu Northern damnation nesmírně pobavila a na konci dohnala až k slzám štěstí. Jak já těm metlošům fandil!!! Parádní finská komedie, která se asi v polovině změní v šílenou road-movie, při které se střídá jedna absurdní situace za druhou. Nejvíce se ovšem zabaví každé pravé a věrné, metalem naplněné srdéčko a hlavně hudebníci, kteří na metal přísahají! :) (02.03.2019)

Hevi reissu a jeho hlavní postavy z kapely "Invalidní Rektum" tu zákonitě boduje, protože většina filmu se nese v u nás tolik oblíbeném duchu vytepleného a laskavě hřejivého humoru o příhodách milých malých obyčejných lidiček, ke kterým průměrný český divák ihned instinktivně pocítí sympatii, ježto je s nimi druhově spřízněný. Milí a roztomilí jsou vlastně i ojedinělí záporáci, takže diváctvo si může před svými bedýnkami doma v papučích spokojeně lebedit, chvilkově zbaveno každodenní existenciální úzkosti. Já se většinou trochu nudil a opravdu od srdce se zasmál jen jednou, a to při blicím sólu na koncertě ve finském vesnickém kulturáku. Jinak vcelku průměrný film s několika dobrými momenty, ale i se scénáristicky nepříliš využitým potenciálem. Pár drobných postřehů, které nevím jak zakomponovat do komentáře: Sympatická blondýna ve vedlejší roli mi připomínala mladší a hezčí verzi Kati Outinenové. Penál s umrlcem na stejdži mi připomněl Pythony vystupující s mrtvým kolegou Chapmanem v urně. Chvilkové slibné náznaky "kaurismäkiovské" absurdní poetiky v první půli jsou nemilosrdně přervány absurdní (až nablblou) fantasmagorií norského finále. Nakonec po delším rekapitulování malá rozpačitá třetí za muziku a za skvělou promofotku z rychlostní kamery. (04.04.2019)