Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová (viac)Obsahy(1)
V Karpatském království stojí nad vesnicí Vyšné Vlkodlaky tajemný hrad, jehož majitelem je baron Gorc z Gorců. Na jeho objednávku sestrojil šílený vědec Orfanik zvláštní přístroj, který pomocí světelných paprsků vytváří iluzi skutečnosti. Tento "dálkovid", zrozený ve fantazii spisovatele Julesa Verna, předběhl o sto let vznik televize. Jak to bylo vlastně s prvním filmovým představením a s objevem televize, odhalí po mnoha dobrodružstvích při pátrání ve strašidelném hradním labyrintu hrabě Felix Teleke z Tölökö, hlavní postava filmového příběhu, který je třetí společnou prací scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského. Parodie na verneovské vědecko-fantastické romány je inspirována pozapomenutým dílem slavného francouzského spisovatele Tajemný hrad v Karpatech a obohacena o nové prvky, například o "karpatský" folklór, pro nějž byl vytvořen i vlastní jazyk. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (587)
Ve srovnání s Adélou či Limonádníkem spíše odvar, nebo přesněji velmi silný a z(a)huštěný vývar, přestože půvabný. Bohužel je děj absurditou tak nějak přeplněn, zahlcen. Například to líčení zapadlé rumunské vesnice by určitě mohlo být civilnější. V té přemíře absurdních hříček jakoby se herci měnili v pestrobarevné masky. Srovnejme jen nádherně přirozeného komisaře Ledvinu s potrhlým vynálezcem Orfanikem, který pro samé gagy téměř nemá čas na skutečné herectví. Pokud by všichni hráli stejně "civilně" jako kouzelně úslužný a anglicky precizní sluha Vlastimila Brodského, šlo by nepochybně o film stejně mimořádný jako ty dva v úvodu zmíněné... Zajímavé komentáře: Oskar ()
Po dlouhá léta šlo o film, který mi příliš neseděl, i když jsem uznával jeho příbuznost s Adélou. Ale zatímco některé typy filmů s přibývajícími léty ztrácejí, u tajemného hradu tomu byli přesně naopak..Na rozdíl od Karla Zemana si Brdečka s Lipským z nebohého klasika utahují, jak to jen jde, stejně tak jako z z pyšného odkazu 19. století coby vítězství rozumu a techniky. Na mém pohledu na snímek se výrazně podepsala výtvarná stránka filmu, pro kterou znamenal Jan Švankmajer totéž , ne-li víc, co Giger pro Vetřelce. Řada úsměvných hlášek z pera pana Brdečka a nádherné přehrávání pánů Kopeckého a Hrušínského. Celkový dojem 90 %. ()
"Karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek." Dvojka Lipský - Brdečka měla fantazie a humoru na rozdávání a kdyby tvořili v anglicky mluvící zemi, tvrdím, že by se stali stejnou legendou jako třeba Monty Python. Asi žádnou komedii si nepouštím tak často jako tuto, tudíž naprostou většinu replik umím zpaměti. "Tož bitvu sem presrál, ale dobre sa vyspál." - "Slova jak z mramoru." A když bude nejhůř, vše zachrání Póóólicíja, Póóólicíja... ()
Vedle Adély, kterou jsem viděl několikrát a u které se pokaždé opravdu pobavím, tohle vypadá tak nějak pobledle a jede to jakoby na půl plynu. Neříkám, že bych se u tohoto filmu nepobavil, to nářečí bylo parádní a především výkon vědátora Hrušínského byl skvělý, ale v mnoho scénách mi přišlo, že to mohlo být vtipnější a že potenciál byl mnohem vyšší. Za pár let si Karpaty zřejmě dám znovu a uvidíme, prozatím 70 %. ()
Hrabě Teleke z Tölökö sedí na své pérdely ve Vyšných Vlkodlakách kde jeden generál bitvu presrál ale dobre sa vyspál,na Čórtově hradu strašá hrabě Gorc z Gorců,který hraběti unesl milenku. Tölökö z Teleke se tedy se svým sluhou Ignácem a lesním andjuktem Viljou vydají ji zachránit.Lepší než Adéla a Limonádník že ano Orfaniku.A teď si půjdu ohřát párek! A pak si někoho zapíchnu basou. ()
Galéria (26)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (27)
- Telekův (Michal Dočolomanský) pseudonym „Il Contecanto“ znamená v překladu „Zpívající hrabě“. (Anglicankaaa)
- Po rvačce, při níž je kontrabasem zapíchnut Zutro (Augustín Kubáň), odevzdává Orfanik (Rudolf Hrušínský) objemnou dokumentaci svých vynálezů hraběti Teleke (Michal Dočolomanský). Naskýtá se otázka, kde se tam najednou vzala? Orfanik ji v okamžiku, kdy zapíchl Zutra, prokazatelně neměl a neměl ji ani když se omylem sám zapíchl svojí robotickou rukou. Nezdá se pravděpodobné, že by evidentně těžký svazek vláčel všude neustále s sebou. Dokumentace se v žádném záběru nikdy neukázala. Až v okamžiku Orfanikova umírání se zázračně objevila v jeho ruce. (pjotri)
- Jan Švankmajer u tohto filmu zasadol do postu výtvarníka zvláštnych rekvizít. (ash99)
Reklama