Zelig

Ve svých raných filmech býval Woody rozjuchaný a ve svých snímcích předváděl celý gejzír divácky vděčných gagů, ale poté zatoužil po vážnějším způsobu vyprávění a "serióznějších" tématech. Publikum si ale přálo toho starého dobrého komedianta a vážně laděné filmy nepřijalo. Zvlášť Vzpomínky na hvězdný prach skončily bolestným propadákem - a to píšu s vědomím, že v případě tvorby Woodyho Allena nikdy nešlo o kasovní trháky. Woody na to reagoval návratem ke komediálním kořenům, šel na to ale přece jen jinak. Humor v Zeligovi je jemnější a rafinovanější - a scénáristicky i výrobně je ten film mnohem náročnější. Výsledkem je satirická mystifikace, kde Woody zesměšňuje konformismus na příběhu muže - chameleona, který svoji snahu neupozorňovat na sebe a splynout s prostředím dovedl k dokonalosti. Je schopen nejen měnit dle potřeby politické přesvědčení či náboženské vyznání, ale i pohlaví či barvu pleti. S děsivou samozřejmostí se přizpůsobuje jakémukoli sociálnímu prostředí a komunitě. Ku-klux-klan v jeho schopnosti stát se příslušníkem jakékoli rasové menšiny vidí největší nebezpečí pro Ameriku, v Německu se ovšem Zelig stává nadšeným náckem. V druhé rovině je snímek zároveň výborně natočenou parodií dokumentárních životopisných filmů. Woody použil autentický filmový materiál z 20. a 30. let a spojil ho s novými upravenými záběry. Fiktivní Zelig se tak objevuje v dobových týdenících a dokumentárních záběrech s reálnými historickými osobnostmi a o celé kauze nechává Allen hovořit skutečné odborníky. Zelig patří určitě mezi nejzajímavější a nejhravější Allenovy filmy, člověk na něm obdivuje tu mravenčí práci a nápady, ale spontánní srdcovka to pro mě přece jen není. Celkový dojem: 80 %. (15.09.2014)

Nekonečne baviace a obdivuhodné. To čo zažíva moja bránica pri transformačných eskapádach muža-meňavky sa nedá racionálne opísať. Záchvaty, štikutky, chichoty sú sprievodnými príznakmi, ktoré aspoň trochu môžu priblížiť do akej miery túto nadšeneckú zvláštnosť žeriem. Rezké metamorfózne zaraďovanie sa do štátnych, ríšskych-proste nóbl čeľadí, posadnutosť autentickým prevedením frenetických dvadsiatok, prelomové tvarovanie fikcie v dokumentárnej polohe-bez udaných limitov, bez vád, bezkonkurenčne. Allen je kongeniálny-bytostne aj tvorcovsky, má zanietenie blázna a intelekt filozofa-proroka. „Současně se Leonard Zelig stal taky největší hrozbou pro místní skupinu Ku-Klux-Klanu, je zároveň indián i černoch“… (28.12.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. První Woodyho film, který se mi opravdu líbil, řezal jsem se smíchy ještě 1/2 hodiny po skončení. Zelig: "Vedu teď seminář o masturbaci. Spěchám, mohli by začít beze mně." Povinnost pro všechny milovníky Cimrmana, Forresta Gumpa a chameleonů. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=fsjt-lNtSfg&feature=related (02.01.2010)

Zaujimavy fiktivny dokument o cloveku, ktory zo strachu neustale menil svoju osobnost ako chameleon. Ocenujem hlavne technicku stranku, ktora bola bezchybna, ale vadil mi neustaly skratkovity styl akym to bolo podane. Film neobsahuje ani poriadne epizodky, ale iba novinove utrzky o tom, co vsetko Zelig zazil. Mal som pocit ako keby som sledoval nekonecny trailer na nejaky zaujimavy film, takze na mna po emocionalnej stranke film vôbec nepôsobil a po chvíli mi bolo uplne jedno, co bude dalej nasledovat. 6/10. (22.06.2015)

Viete čo majú spoločné Jára Cimrman a Forrest Gump? Leonarda Zeliga. Pseudodokumentárná fráška plná tých pravých, svojských allenovských hlášok a fráz, pričom sa tu režisér stáva aj umelcom vizuálne cítiacim, čo sa mu v minulosti veľmi nestávalo ( nemyslím tým ale to, že by netočil remeselne dobre natočené snímky ). (02.12.2023)