Noc hrôzy

Film „Wolves at the Door“ ukazuje na tragickou událost, která jen odhaluje, jak se lidé snadno dokáží zfanatizovat a čeho jsou v takovou chvíli schopni. Fanatismus je jedno z nejnebezpečnějších chování člověka, a je jedno, jestli se nechá zfanatizovat jedinec, či větší skupina. Ty následky bývají tragické, liší se v kvantitě. Tohle ale snímek „Wolves at the Door“ nijak zásadně nerozvíjí. (31.01.2018)

Vzhledem ke stopáži bylo jasné, že tady asi o nějakou výraznou práci s postavami nepůjde a taky že ne. Nějaké pokusy tu sice byly, ale nebylo to nic, co by stálo za pozornost. To by ale nevadilo, protože většina z nás byla stejně zvědavá na masakr, ke kterému to všechno směřovalo. A ten bohužel dopadl bídně. Atmosféra baráku sice místy ušla, ale když mělo dojít na krev, tak produkce šetřila. Vše se vlastně jen omezilo na zakrvácené kladivo, kopající nohy a jekot. To by možná stačilo v případě, že by byl celý příběh uchopen v širších souvislostech, ale v tomhle formátu to bylo na nic. 30% (09.03.2018)

Vlci sou za dveřmi, takže pouštět je dovnitř, je blbost a však vlci se i tak dostanou dovnitř a začíná nuda. Téma jako takové neni špatné, ale dialogy sou nudné, nezáživné a působí dost tupě. Leonetti se opět projevil jako packal, který neni schopný, vytvořit atmosféru, i když téma je jednoduché. Během sledování sem velice nudil a modlil se za rychlý konec, hlavně pro mně. Navíc film se nedrží, toho co se ve skutečnosti, té noci stalo, ale tak nějak si dost věci přibarvuje a dělá z toho horor dnešní doby. Snad jen ty písničky, které ve filmu zazní, stojí za pozornost jinak nic. V tomhle ohledu, věřím v Tarantina, který se na tohle téma, už připravuje a tak rozhodně natočí důstojnější film, který uctí památku oněch obětí. (31.10.2017)

„I'd be safe and warm, If I was in L.A., California dreamin', on such a winter's day…“ Asi se shodneme, že moderní historie stěží nabídne známější home invasion událost, než je vražda Sharon Tate (možná ještě útok na kansaskou rodinu Clutterů, kterého se chytil Truman Capote či vyvěšení rudých trenek na Milošovu střechu), ale Mansonem přitahovaný Leonetti tu Noční můru z Cielo Drive uchopil za špatný konec. Vše chtěl postavit na dusné a znepokojivé atmosféře, té ale i přes krátkou stopáž nedosáhl, uměleckou licencí ala tahání kladiva po silnici ničemu neprospěl a konfrontace se závěrečnými autentickými fotkami a videi už jen zvýraznila slabost celého projektu. Otázkou zůstává, jestli by celkové vyznění ovlivnily přitáhnuté šrouby u explicity, ale já má za to, že ne. P.S.: Nebyla zmíněna zajímavost, že o den později Mansonovo Helter Skelter seskupení zavraždilo v L.A. manžele La Biancovy, křestními jmény Leno a ROSEMARY. Jestli ten krví napsaný nápis na dveřích nakonec neznamenal Polanski Je Bůh.. (16.05.2017)

Slasher, u kterého oceňuji dýchající retro atmosféru, kostýmy a kulisy 70. let, nicméně ničím jiným originálním nevybočuje. Herci nepatří mezi slabinu filmu, ale tempo se začne rozjíždět až od půlky a většina postav zůstává po zbytek filmu ukradená. Od půlky, až na pár momentů se ve vilce odehrává slušný teror a těžko lze něco vyčítat. Hodně znepokojivě ve mě vyvstával pocit v tom, že za celou dobu nebylo vidět zabijákům do tváří a vesměs na ně nezabírali kamerou dlouhé sekvence. Naopak překvapující souvislosti s minulostí hodně překvapí a rozhodně se daří tuto maličkost držet pod pokličkou. Solidně odvedená práce.......6/10 (15.06.2017)