Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jiří Sovák, Václav Lohniský, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Josef Kemr, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, František Kovářík, Josef Abrhám, Jiří Schmitzer (viac)Obsahy(1)
Nezabudnuteľná česká komédia, v ktorej majster v továrni na poľnohospodárske stroje Jiří Kroupa (Jiří Sovák) potrebuje doklad o vyššom vzdelaní. Nerád a nedobrovoľne musí preto navštevovať večernú priemyslovku. Dokonca sedí v tej istej lavici ako dopoludnia jeho syn. Skutočný otec a syn vystupujú teda v úlohách Kroupu staršieho i mladšieho. Obaja zažívajú neuveriteľné študentské zážitky, pričom študijné výsledky oboch sú vzájomne konfrontované... Vynikajúca komédia s výbornými hereckými výkonmi a nezabudnuteľnými dialógmi je zárukou príjemnej pohody. (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (991)
Po letech dávných znovu viděno, na čtyři hvězdičky ze tří upřimně přehodnoceno... Zvláštní, jak taková vpodstatě hloupost zůstává svěží a milá. A vlastně i inteligentně humorná. Vypointovaná, mile zahraná a mile režírovaná. V kontextu světové kinematografie naprosto bezvýznamný film, leč pro našince... No i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále, že... :-) . . . Kdeže ta stará pera jsou... - - - P.S. Nezapomenutelně kouzelné závěrečné dvě minuty v podobě čistokrevné socialistické SCI-FI - tedy pardon - vědeckofantastické... Kdo tenkrát nežil, nepochopí... ()
Stále živý, stále hravý, stále kultivovaný a stále úsměvný odkaz cimrmanovské dvojice je jedním z nejlepších filmových děl novodobé domácí kinematografie sedmdesátých let. Je skutečně pozoruhodné, čím si diváky již několika generací MAREČEK získal. Snad proto, že v reálném životě se stále setkáváme s řadou takových Kroupů i Hujerů. Dnes již legendární herecké obsazení stálic českého divadla a filmu doplňuje i skvostný epilog prvorepublikového epizodisty Václava Trégla s nezapomenutelným výrokem "Tak je to dvojka, maminko! Jdeme." Ovšem stejně jako řada mých spolukomentátorů i já musím konstatovat, že méně televizních repríz by kvalitě filmu neuškodilo. Naopak. ()
Smoljak a Svěrák zase jednou úřadovali. Prakticky celý snímek je sestavený z kultovních hlášek, a tak s časem ještě dozrál k puncu geniality. Jedna bizarní postavička střídá druhou a tvůrčí duo si po zásluze střihlo dva největší vychcánky. Legendární Hujer je pak kapitola sama pro sebe. Na široké špici českých komedií 20. století se film nejen díky úžasnému obsazení řadí hodně blízko prvnímu místu. ()
Dívat už se na to nemůžu (přinejmenším v příštím čtvrtstoletí), ale otravnou obehraností filmu se nic nemění na faktu, že mě jako dospělou rozesmál podstatně víc než v dětských letech. Skvělá komedie plná zlidovělých hlášek, skvost české kinematografie. Nicméně: koho to má ještě bavit? Vždyť to celý národ zná zpaměti :-/. 91% ()
Zábava a nuda v jednom, to je tento film. Hlášky síce ujdú, najme tá hlavná, pre ktorú som si čo to užil, pretože som Marek, ale je to zároveň niekedy dosť pochmúrne a smutné a hlavne, také nočné. V československej kinematografii sa jedná o veľkú vec, ale veru veru komunizmus z toho cítiť, napriek scenáristom Smoljakovi a Svěrákovi. Vo všeobecnosti sa však jedná o veľmi pekný film. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (78)
- Ladislav Smoljak učil na večernej škole v Brandýse nad Labem dvoch študentov, ktorí sedeli v prvej lavici a podávali mu tabuľky a pero. Ako predstaviteľ študenta Tučka použil aj autentickú vetu jedného z nich: „Pero dávám já, ty půjčuješ tabulky!“ (Raccoon.city)
- Do všeobecného povedomia vstúpila postava snaživého Hujera (Václav Lohniský), jedného zo študentov večernej priemyslovky. Jeho meno sa stalo v češtine synonymom pre vtieravého človeka. (Raccoon.city)
- Jiřímu Sovákovi (Kroupa) se scénář velmi líbil a podle jeho názoru byl zcela mimořádný. Nemusel si v něm nic dotvářet, vše mu připadalo dokonalé. (Pierre)
Reklama