Cobra Kai - Série 3

Odlehčenost prvních dvou sérii se rozplynula jako šance Johnnyho Lawrence na mistrovský titul poté, co ho Daniel LaRusso sejmul JEŘÁBÍM kopem. Ano, jeřábím, nikoliv jestřábím, jak to přeložil nějaký koumák, co děla titulky pro Netflix. Zřejmě si myslel, že jeřáb je jedině něco jako Lůďa z Bořka stavitele a ten nemá nožičky, aby mohl kopat. V devadesátkách tento kop běžel pod označením volavka, což dávalo aspoň trochu smysl, ale jestřáb fakt ne. Nejhorší je, že tento mimoňský překlad používají ve svých recenzích i profesionální recenzenti jako Tomáš Stejskal pro aktuálně.cz. Aspoň člověk vidí jejich úroveň a zainteresovanost. Třetí série je mnohem méně uvolněná než předchozí dvě. Je to o přecházení z jednoho dódžo do druhého, seznamování se s co největším počtem postav z 80. let a neustálém drámatu, které se časem stane vlastně dost otravné. Mimořádně otravně a zároveň nudně jsou naservírovány vzpomínky Kreese, které nám mají poodhalit tajemství zlounství tohoto drsného důchodce. Na mě to tedy nezapůsobilo. I výlet Daniela do Japonska a na Okinawu byl do celé pohádky tak uměle a těžkopádně naroubovaný, až to zavánělo ultimátní trapností. Třetí sérii z velké části zachraňuje charisma a herectví Viléma Žabky. Nutno uznat, že závěrečný souboj Kreese a Lawrence je do příchodu obarveného slaďouše Daniela jedna z nejlepších scén celého seriálu. (23.01.2021)

Ač jede třetí série seriálu v kompletní producentské režii Netflixu, tak na kvalitě to není vlastně znát. A to i přesto, že dávám o hvězdičku méně. Méně totiž dávám asi jenom proto, že tvůrci třetí sérii hrozně natahují a ve výsledku se v ní nic moc neděje, než jen to, že se prohlubuje vztah k hlavním a vedlejším postavám. Pořád to ale stačí k tomu, abych byl spokojen a mohl se na další sérii těšit. Navíc mám pocit, že je více kecání a méně bojů. Závěr to ale krásně dohnal. (04.01.2021)

„Nevymřelo karate v osmdesátkách?“ Jasně, že ne. Každopádně jeden leží v kómatu, druhého vyloučili ze školy a zmizel kdovíkam. A John Kreese dosáhl svého. Život se po velké rvačce ve West Valley vrací do normálu jen velmi pozvolna. A zejména Daniel nehodlá přijmout „karate“ jako zloducha. Zároveň se stále ozývá životní filosofie mistra Miyagiho, ostatně Daniel při služební cestě zamíří i do jeho rodného města na Okinawě. A my se díky tomu dočkáme dalšího milého návratu. Předchozí události zamávají i s Johnnym, nakonec se otřepe a nehodlá své sny hodit jen tak přes palubu („Orlům nikdo na hlavu nesere. To oni serou ostatním.“). Také ten se dočká úžasné společnosti (však si počkejte) a my s ním dalšího velkého vzpomínání na staré dobré časy. A víc, než kdy dřív platí, že se ve třetí sérii rozdílnost (ale i podobnost) a desítky let trvající rivalita mezi ústředním duem daří prodávat na jedničku. Ačkoliv karate souboje neplatí za hlavní tahák seriálu, když přijde jejich čas, prakticky vždy jde o výborně uchopenou choreografii. Je s podivem, že ústřední dvojka (Ralph Macchio a William Zabka) roky sbírala jen filmové drobky a pak přikluše s něčím, v čem funguje naprosto přirozeně. Čtvrtá série snad brzy zaklepe na dveře. (21.09.2021)

Třetí série nabízí téměř totéž co předchozí. Jen to překvapivě skvělé, už není překvapivé. To co bylo divné a někdy i špatné zůstává divným a špatným. Jenže člověk už si zvykl. CK ve třetí řadě umí zatlačit na nostalgii. A ne jen na tu karate kiďádskou. Nabídne výbornou týmovku se dvěma naprosto rozdílnými hrdiny. Nabídne 80kové vykonstruované bitky. Nabídne romantické zpátky do minulosti a nebojí se ve stylu filmů o bojových umění nabídnout až magické chvaty. Linky dospělých mě opravdu bavili a užíval jsem si je. Na rozdíl od linek puberťáků. Děcka se chovají jak zvířata a šílenci. trošku to jde do kontrastu a v určitých pasážích mě to nabourávalo ten svět a vlastně i rušilo. A to nemluvím o přerodu jedné z postav. Proměna Daenerys Targaryen z GoT byl proti tomu geniální maratón. Závěr má koule a příjemné vyústění, ale nemohu se zbavit dojmu, že až přehnaně fanboyovské. Každopádně CK opět bavila. O trochu méně než druhá série a o poznání méně než první. 80 příjemných procent a sem se snad poslední sérií. (25.01.2021)

Už poměrně dost natahovaná série plná wtf náhlých přesunů postav od jednoho senseie k druhému. Obecně si logika toho, co většina postav v seriálu dělá, vzala dovolenou a tvůrci už se ani neobtěžují ji tam nějak dodávat. Všechno je podřízeno dramatickému vývoji. Navíc i toho humoru a sympatického pošťuchování mezi dvěma hlavními protagonisty už je méně, takže nakonec dokoukáno už jen ze setrvačnosti. (15.08.2021)