Návrat mušketierov

Po excelentních dvou dílech je toto naprostým zklamáním. Prostě nic se mi už tak nelíbilo jako v prvních dvou dílech. Hlavní padouch je nudný. Musím také dodat, že se mi nelíbíla ani moc literární předloha A. Dumase (ne, že by se jí tento příběh nějak držel). Jediné, co jí trochu oživilo byla poněkud dramatická linie, která postavila bývale kamarády (bohužel jen dočasně) proti sobě. Větší potenciál by byl rozvíjet příběh, sice plný ideálů, ale nejasný v tom, se kterým ideálem (se kterými z postav) se člověk ztotožní. Dumas byl mistr svého oboru, ale myslím, že napsal lepší díla než Tři mušketýři po dvaceti letech. S ohledem na podle mě ne moc zdařilou předlohu se mi snad ani tento film nijak líbit nemohl. Přesto, jak už jsem napsal, tento film postrádá své kouzlo i v jiných ohledech. Např. vtip mi už nepřipadá tak pěkně nenásilně zasazen do děje a je přehnaný (i když pořád lepší než dnešní sexuální a fekální trapčení). Zobrazování d'Artanana jako senilního debila (na začátku tak na mě docela působil), který je akorát pro posměch se mi taky nezná nijak vhodné. To co udělali z Rocheforta je naprostý děs. Syn Milady prošel ve scénaři změnou pohlaví a výsledkem byl naprosto nezajímavý padouch. V porovnání s prvními dvěma díly je to pomalu na odpad. Ale v porovnání s ostatní tvorbou z těch, kde tři mušketýři vystupovali, je to ještě dobrý film. Takže mi nakonec vychází dvě hvězdičky. (17.06.2009)

Bez atmosféry a nudné. 1) Původní film není žádný skvost, ale alespoň částečně respektoval základní charakteristiku postav a příběhu. Tento snímek na pokračování tří mušketýrů jen parazituje._____ 2) První, co vášnivému čtenáři (mně) dumasovek padne do očí, je silně zkrácený a proškrtaný děj. Jsou zvýrazněny akční scény s velkým prostorem. Politickým a společenským souvislostem se film nevěnuje ani v tak omezeném měřítku, jak to činí Dumas._____ 3) V příběhu se samými chlapy vůkol se v roli úkladného nepřítele rozhodli filmaři nahradit Myladina syna Mordaunta (z Tří mušketýrů ještě po deseti letech) Myladinou dcerou Justinou, jejíž pomstu jakož i děj filmu zasadili do doby frondy (Tři mušketýři po dvaceti letech). No budiž. Je to podobný nesmysl jako Mordaunt v knize, takže to náladu filmu nezměnilo a 33letá Kim Kattrallová své odvedla._____ 4) Horší je, že film vůbec neoplývá atmosférou knihy, ba dokonce ani tou trochou z předchozího zpracování._____ 5) Výstižný koment: salahadin*. (07.01.2020)

Poslední dobrodružství slavných mušketýrů, kteří dokazují, že heslo jeden za všechny, všichni za jednoho platí i po dvaceti letech. Avšak nějak mě to nezaujalo, tématicky příběh navazuje na příběhy tří mušketýrů, vystupují tam i stejné postavy, akorát Milady je mrtvá, takže ve filmu vystupuje její dcera. Příběh se točí vesměs a celý okolo toho samého jako první díly (láska, přátelství, kordy), ale není to už ono, první verze byla zkrátka lepší než tato. Zdálo se mi to příliš moderní, místy i tak trochu vyumělkované a bez toho pravého francouzského humoru, na který jsme byli zvyklí..Jednoznačně nejlepší byli ty první dvě verze nějak po sobě s 61' s Gerardem Barrayem v hlavní roli, od režiséra Borderieho, a jako nejslabší se mě zatím zdála verze s 93' v hlavní roli s Charlie Sheenem. Věc názoru... (23.05.2007)

Impotentní návrat. Hrůzný vomitus toho nejstupidnějšího, co lze jen vymyslet. Šílené přehrávání. Ženská, co šermuje líp jak všichni myšketýři dokupy. Zesměšnění mých oblíbených filmových hrdinů. Po 20 letech evidentně zesenilněl jak režisér, tak scénárista. A pak že člověk postupem věku moudří. Prdlajz. Už chápu, kde tvůrci Pirátů z Karibiku přišli na ten trik s reinkarnací postav. Rochefort Barbossa hadr. (11.10.2012)

Vyčichlost nových příhod mušketýrů, kteří byli čtyři a teď už je vlastně jen jeden, protože mimo d´Artagnana se hrdinové už vzdálili mušketýrskému životu, nemůže mít na svědomí jen těch dvacet let. To spíš slabý scénář a vyprchavší kouzlo dávného dobrudružství, které už nemůže být stejné jako tenkrát. Snaha zašmodrchat zápletku změnou pohlaví miladina potomka vychází přes nesporný půvab a kouzlo Kim Catrall naprázdno, záhadně obživnuvší Rochefort se nám z prohnaného mizery změnil v ufňukaného chudáka, nad Noiretem, jenž se svým upřímným kokršpanělím očím pokouší dodat intrikánský lesk, člověk kroutí hlavou, a scéna s anglickým králem dělá dojem nepovedené komedie namísto dramatu. Pár okamžiků, z nichž na nás dýchne vůně toho, co bývalo (jako první scéna s Aramisem), nezaplaší smutek nad tím, že léta běží a lepší už to nebude. (30.07.2007)