Jak jsem vyhrál válku

Fůů, dost se divím, že se neučíme jméno hrdinného poručíka britské armády Ernesta Goodbodyho v hodinách dějepisu a beru to jako další velké selhání našeho školského systému, protože většího znalce vojenské taktiky, aby svět pohledal. Jeho cílevědomost neznala mezí, jeho odvaha hranic, všechny rozkazy vykonával s plnou vervou a úsměvem na rtech, culil se, když drhnul podlahu, pískal si, když sbíral odpadky a nahlas si zpíval při čištění latrín, to vše pod pohrůžkou vražení násady od koštěte kamsi, když se nepřestane tvářit tak blaženě. Tento chrabrý muž dobyl horu Šišák, se svou četou neohrožených Mušketýrů se dostal až do Tunisu, triumfoval na Montepicu, sám se na člunu vydal koupit most přes řeku Rýn za padesát liber v hotovosti a jedenadvacet tisíc dvěstě na dobírku ve splátkách na čtyři roky. Přestože byl postupně zajat namátkou Araby, Poláky, Italy, vlastními Brity a nakonec i Němci, tak neztratil nic ze své pověstné chrabrosti a morální zásadovosti, to i přes to, že se mu vojáci z vlastní čety za zády bratříčkovali s povolnýma Němkama a chlastali první ligu. Já mu tedy za tyto služby v boji za krále a vlast pomyslně uděluji nejvyšší možné vojenské vyznamení, zaslouží si ho jako nikdo jiný. (12.10.2014)

Nějak jsem ten film nepochopil, ačkoliv jsem knihu kdysi dávno četl a líbila se mi. Jenže tohle byla doslova slátanina, v níž se zachvěl sem tam nějaký povedený vtípek. To střídání několika rovin vyprávění, vlastních dějů a míst, kdy se člověk nevyznal v tom, co je skutečnost, vlastně to nemělo žádný děj, snad trochu vypovídající hodnotu, to ano, ale nic víc. Jako by nějaká absurdní komedie, hrozně zamotaná, přitom hvězdně obsazená. Ano, válka je svinstvo a zabíjí nevinné. To film řekl - ale nic víc. (19.02.2016)

Nehumorná burleska o válce. 1) "Jak jsem vyhrál válku" od Patricka Ryana je jedna z nejlepších a nejvtipnějších knížek (nejen o válce), jakou jsem kdy četl. Suchý anglický humor, který funguje nejen v prvním plánu, zde došel svého naplnění._____ 2) Léta jsem netušil, že tato nezfilmovatelná knížka má svou filmovou podobu...a to, světe div se, dokonce s menší rolí pro Johna Lennona! Od okamžiku, kdy jsem film dostal do ruky, resp. do počítače, jsem se chvěl jako ratlík v předtuše silných filmových zážitků. No to jsem si dal._____ 3) Film především není o stejné válce. Ano, Němci jsou Němci, Angličani tam vystupují taky, ale celé vyznění je spíš pokusem o aktualizovanou politickou satiru. Osoby, scény i některé citáty jsou z knížky přeneseny někam do terry incognity a je na divákovi, aby poznal, kde jsou leones či dracones. Já jsem na to nepřišel._____ 4) Pohledný čitelný duchaplný Ryanův humor se metamorfoval v nepřehledný blábol připomínající silvestrovské vysílání BBC. Některým vtipům jsem prostě nerozuměl. Dalším jsem sice porozuměl, ale nepochopil jsem je. A těch několik málo, kterým bych se i zasmál, zahynulo na úbytě pod agresivní lavinou prvních dvou skupin._____ 5) Protože nejsem profesionální filmový kritik, ani se nijak nezabývám filmovou tvorbou, experimentální a vskutku neobvyklé filmařské počiny (např. barevné postavy zemřelých vracejících se do děje) mě nijak neoslovily. Velké zklamání. (05.03.2009)

Skvělá satira, plná absurdních scén, jako je absurdní válka a zabíjení. Chachachahahahm... Hm. Jo, u tohohle filmu plného "britského humoru" se asi nedá za břicho popadat. Leč film jako film je to podle mě brilantní. Nechci ho proto ani nějak srovnávat s knižní předlohou. Tohle dílo není na plkání u popcornu, nedá se na něj kvůli struktuře děje ani hledět jen tak nějak na půl oka. Mám rád tenhle vlastně i hodně smutný film, stejně tak jako Hlavu 22. Čtyři hvězdičky málo, pět moc, ale stejně raději dám pět. Každému co jeho jest... (05.09.2005)

Tak co nám píše odborná literatura o Castello Montepico 1892: Velkolepé...rozplýval se major Arkdust....Ta výmluvnost...ta lahoda...Je stříbřitě suché a přece plnoštíhlé..Královské víno!..Skvělé ....vrkal kapitán Tablet...Jaká jemnost!....Opravdovské víno!...Ten oheň...Ta vůně..To víno přímo zpívá...Poslali pět soudků na základnu do plukovního skladiště a Montepico´92 pak sloužilo za slavnostní nápoj při každém důstojnickém shledání.Dokud nedošlo,pravidelní účastníci tvrdili,že medicínské účinky takového mušketýrského večírku se daly srovnat jenom s výplachem střev. (Patrick Ryan-Jak jsem vyhrál válku) Mimochodem , tak jak je kniha geniální,tak je film propadák.Okamžitě po jeho shlédnutí jsem se intenzivně snažil na něj zapomenout.No hrál tam J.Lennon,hrál no.Bóže,to je toho....(Dodatek: 26.1.2012 ubírám jednu hvězdičku.Dvě jsou fakt moc.) (03.01.2012)