3 dni v Quiberone

I když o echt tragických posledních letech Romy Schneider nevíte (jako já) před projekcí ale lautr nic, tak režisérce Emily Atef se daří svébytnou posmutnělou emotivní sychravou náladou, kde se střídají letargická deprese se záchvěvy činorodosti, a atmosférou neodvratného blížícího se konce, je nebývale podmanivě navodit. Což je počin ještě o to více fascinující, že se jí to daří na omezené ploše několika mála hotelých prostor, a to aniž by jakoukoli z těch tragických událostí ztvárnila či byť jen mezi řečí zmínila. (24.10.2018)

Nádherný film, který nemá problém ukázat duši a emoce velké herecké hvězdy jedné dékady. Hodně intezivní prožitek, když se přes plátno prakticky inimně sbližujete s někým jako je Romy. Z výkonu Marie Bäumer jsem naprosto uchvácen, takovýhle herecký nastudování žijící postavy předvést americká herečka, jde rovnou do nominace na zlatoplešku. (23.10.2018)

Portrét hvězdy jako obyčejné nešťastné ženy. Základem je slavný rozhovor s novinářem Sternu a děj sestávající z všedních chvil v lázeňském hotelu ve Francii ukazuje ženu, která má potíže s pitím i rodinným soužitím a do jejíhož života vstoupily tragické události ještě předtím, než rok po jejím posledním rozhovoru zemře nejprve její náctiletý syn David a brzy nato také sama Schneiderová. Berlínská rodačka Atefová biografické vyprávění natočila netradičně.Je to jemné a intimní, místy však také odlehčené, až živelné drama, jehož všeobecná výpověď dalece přesahuje úzký časový i tematický záběr. Stačí čtveřice protagonistů - Romiina kamarádka Heidi, novinář a fotograf z časopisu Stern - a pár převážně hotelových interiérů. Kamera visí na protagonistech, všímá si pohledů, úsměvů. Díky tomu, že fotograf Robert Lebeck se přátelil se Schneiderovou, atmosféra během rozhovoru, před ním i po něm je důvěrná. Přesto v pozadí neustále visí napětí. Ze života, který jako by už nešlo zachránit, z neschopnosti navázat běžný mateřský vztah s čtrnáctiletým synem, usínat bez prášků a šampaňského. Scény vykazují řádnou porci melancholie.V závěru Romy Schneiderová tančí po kamenech poblíž vln a také divák v tom vidí poctu dávným obrazům filmových nových vln. Režisérka Emily Atefová však nestaví pomník ani své hrdince, ani kinematografii její doby. Mezi řádky je to film o mnohém. O novinařině, přátelství, ba co víc, o samotné možnosti nezištného přátelství, když je člověk slavný. Snímek, který stejně jako jeho protagonistka shodil veškeré líčení. A nabízí divákům tvář, v níž lze vidět skutečné vrásky. (14.04.2020)

Životopisný film sa dá nakrútiť mnohými spôsobmi a výňatok z určitého dôležitého životného obdobia podľa mňa funguje lepšie, ako súhrn celého života a preskakovanie zo scény na scénu po dlhých rokoch. O Romy Schneider v podstate vedia fimoví fanúšikovia a fanúšikovia bulváru staršieho veku všetko a tento film im aj to, čo sa o herečke rozprávalo, potvrdí. Atef ale necháva každej zo štyroch hlavných postáv dostatok priestoru aj na to, aby sme pochopili aj zmýšľanie ľudí, ktorí sú dôležití viac menej iba preto, lebo sa točia okolo hviezdy. Pričom nemusí ísť nutne o kritiku, dôležitá je aj otázka, kým by bola Romy bez nich. Prirovnanie k slnečnej sústave by nebolo od veci, osobne by som do svojho filmu o nejakej veľkej hviezde nejakú podobnú metaforu namontoval. (04.10.2018)

Filmy jsou občas zatraceně magické záležitosti. Romy Schneider sice již není mezi námi, ale němečtí tvůrci i tak natočili krásnou dialogovku s Romy Schneider, díky které se můžeme dostat do její hlavy a trošku taky tušit, jak těžký život měla. Což ostatně řeknou i fakta na wikipedii, ale vidět to přeci jen "na živo" a s úžasnou herečkou Marií Bäumer, to se Vám prostě každý den nepoštěstí. (01.01.2021)