Pre pár dolárov naviac

Na tomhle filmu je dobře úplně všechno. Možná budu považována za rouhače, ale hudbu z Tenkrát na západě si múže Morricone strčit kldně za klobouk, tohle se mu povedlo tisíckrát více. Pravda, není zde tak líbivá ústřední melodie, ale z každého tónu přímo cítím vůni zvířeného prachu, pach koňského potu smíšeného s tím mužským, dým páleného tabáku, vítr ve vlasech, rozžhavené skály a spálený střelný prach. Leoneho režie je skvělá, některé nápady jsou nejen invenční (sraz partnerů, kteří na důkaz rozkmotření objíždí skálu každý z jiné strany), ale dokonce zavání genialitou (proslov k bandě pojatý jako kázání z kůru). Ten je ale veliký, jak zmiňuje paní hoteliérová, ale také dokazuje, ze Leone vybral velice dobře, když pro představitele hlavní role sáhl až za oceán pro tehdy takřka neznámého Eastwooda. A já se vůbec nedivím, ze diváci mohli na Clintovi oči nechat a jeho popularita šla strmě vzhůru, je zde totiž výtečný. (24.06.2020)

Uživ. Renton tento komentář napsal "za mě". Byť nejsem nějakým extra příznivcem žánru western, dal jsem si také tu "námahu", doplnil si filmové vzdělání a šel do této Leoneo trilogie. A výsledek? Stále NEOCHVĚJNĚ (v mé osobní Leoneo TOPCE) vede ONCE UPON A TIME IN THE WEST a hrdě třást pravicí si může s ONCE UPON A TIME IN AMERICA. Potom "dlouho nic"... The Good, the Bad and the Ugly a za těmito 3 snímky "povlávají" Pro pár dolarů navíc a s odstupem Pro hrst dolarů. POZOR, aby nedošlo k mýlce, co by za tyto "povlávající snímky" dalo 80% všech režisérů. Přesto Once upon a time in the west je pouze jeden (resp. dva - America). p.s. jestli se dá napsat o nějakém režisérovi, že to byl MISTR KONCU, potom to byl jednoznačně Leone. Nejinak je tomu i zde a právě samotný konec to u mě vytáhl na konečných 89% p.p.s. když se nad tím tak zamýšlím, tak komplexně(příběhově) se mi líbil tento snímek VÍC než opěvovaný The Good, the Bad and the Ugly. Jednoznačně přímočarejší a né tak rozvláčný. To ale neplatí o posledních 30min( tam má JEDNOZNAČNĚ poslední z trilogie navrch), proto v konečném hodnocení zůstává o fous za ním. (09.06.2011)

Leoneho druhá eastwoodovka leží přesně mezi první a třetí nejen počtem mých hvězdiček, nýbrž i pracovním pojetím a předkládanými motivy ji lze krásně sledovat jako mezistupeň. Přesto je svébytná a lehce se vymyká (k čemuž přispívají zvláště ony hypnotické scény). Ač se takřka úplně shodnu s gudaulinem, Pro pár dolarů navíc je tak působivé, že vytýkanou nelogičnost jednání a nekonečně nastavované "druhé šance" si prostě musím nějak racionalizovat a přijmout. Ber nebo nech bejt. Beru. (06.08.2014)

Prostě Clint Eastwood ať už hrál v jakýchkoli filmech, já si ho vždycky spojím se spaghetti westerny mistra Leoneho a nutno dodat, že mu to po čertech sedlo. Je to přesně ten typ hrdiny, který je vám nesmírně sympatický, i když to není typický klaďas. Myslím, že mu Leone ukřivdil, když řekl, že Eastwood má jen dvě výrazové polohy - s kloboukem a bez klobouku. Dál výborný Lee Van Cleef, kouzelná režie Leoneho, neuvěřitelně pasující a po-zádech-mrazící hudba Ennia Morriconeho, jejíž pískací melodii zbožňuju. Další klasický western, přímo lahůdka pro milovníky žánru. Eastwood vytváří s Cleefem zajímavou dvojku. A když jim k tomu "zapíská" Ennio, není co řešit. Naprosto okouzlující humor (Eastwood v domě, nad nímž jezdí vlak, Eastwood osvobozující vězně Sancha), který vychází z přesně promyšlených gest a výrazů tváří a skvěle pasuje do filmu. Zároveň se prolíná s citlivější částí filmu tak samozřejmě, že film je vlastně puzzle složené z dokonalých částí. Jeden z mých nejoblíbenějších westernů. Škoda, že takových vynikajících filmů není více. (01.06.2006)

"Where life had no value, death, sometimes, had its price. That is why the bounty killers appeared." Po velkém úspěchu "Pro hrst dolarů" si S. Leone získal oprávěnou důvěru producentů, kteří mu věnovali dostatečně velké finanční prostředky k tomu, aby se v prvním pokračování dolarové trilogie mohl pořádně předvést a uplatnit svůj mimořádný vizuální talent v celém jeho rozsahu. Leone nabízenou příležitost pochopitelně využil beze zbytku. "Pro pár dolarů navíc" svou rozmáchlostí a jistou režií, která uchvacuje jak v detailech, tak v panoramatických záběrech, zdaleka překonává úvodní část volné trilogie, a kvalitativně vzestupnou tendencí všech složek filmu - Morriconeho hudbu nevyjímaje - předznamenává vrchol celé série, jímž je snímek "Hodný, zlý a ošklivý". Vedle bezchybných Eastwooda a Van Cleefa, mi to podobně jako v případě mého komentáře k "Pro hrst dolarů" nedá a zmíním zde opět skvělého G. M. Volontého, jenž v postavě učebnicově vyšinutého (jakoby pod neustálým vlivem omamných látek jednajícího) šéfa lupičské bandy podává excelentní výkon. (20.11.2004)