Anjel Pána 2

Anděl matla a jeho čertovský kamarád se pořád skvěle popichují a Krumlov vypadá zapadaný sněhem prostě kouzelně. Tolik k tomu lepšímu. Co se týče příběhu... no, není to něco, na co se vyplatilo deset let čekat. Především - první díl sice byl o andělovi Páně, ale stejně tak o mladé zamilované ženě, napraveném hraběti a dvou chamtivcích. Lidské postavy ve druhém díle jsou laskavě řečeno ploché a příběhy kolem nich plytké. Především musím upozornit, že za pohádku se Anděl Páně 2 moc označit nedá. Chybí tu vnitřní konzistence ohledně hodnot, která je pro pohádky typická. SPOILER Herodes a parta notorických kriminálníků si peklo nezaslouží, ale chamtivý majitel krejčovství ano? Proč místo pohádkového příběhu, který měl o být o tom, jak se anděl a čert snaží získat od mladé dívky zpátky jablko poznání, sledujeme trochu divnou story o tom, jak se oba pokoušejí o její ovdovělou matku - a ona si vybere pekelníka? SPOILER Ve výsledku jsem sice ráda, že ve filmové pohádce nesledujeme další variaci na téma princezny a chuďase, popřípadě převlečeného prince, ale zklamalo mě, jak tvůrcům oproti prvnímu dílu uniklo, že ty nejlepší pohádky i první díl Anděla Páně se vyznačují jednoduchým, ale vnitřně konzistentním dějem. Ve dvojce se na můj vkus moc zaměřili na jednoduché vtipy pro děti, zápletku ohledně mladé vdovy pro dospělé a camea celebrit pro všechny. (17.12.2016)

Rozumím výtkám, které vůči Andělu Páně 2 mohou být racionálně vzneseny. Cameo roličky českých známých osobností jsou naprosto zbytečné, protože příběh nikam neposouvají. Green screen se u nebeských scén nezapře. Vysoké procento vtipů mě nerozesmálo zdaleka tolik jako rodinu sedící po mé straně. Jenže nic z toho, bez ohledu na mé osobní nesympatie k několika představitelům epizodních postav, mi v konečném důsledku nevadilo, protože jako celek mě tahle pohádka se svými biblickými narážkami, hezkými exteriéry a nesmírně charismatickým Jiřím Dvořákem bavila. (04.01.2017)

Ty vole, že já nešel Vlkovi na pohřeb. To jsem z toho Epštajn. Mám Strach, že klasickým pohádkám, v nichž je jasně definován boj Dobra se Zlem, už tímto zřejmě odzvonilo. Nyní hlásí nástup přemíra křesťanských motivů, u kterých když nejste v obraze, máte z příběhu prdlajs. Anděl Petronel s čertem Uriášem mají zase jednou pěknou polízanici. Jejich přičiněním se jablko ze Stromu poznání skutálelo na Zem, kde může natropit pěknou neplechu. Co přesně se může po zakousnutí smrtelníka do něj stát, se můžete jen dohadovat, ve filmu to vylíčeno není, nicméně musí to být něco, z čeho jde předem opravdu Strach. A tak se naše komediální dvojka, na jejíž vizáži je desetiletý posun znát, odebere, pod pohrůžkou Pána Boha Barťáka, inkriminované jablko vyhledat a přinést zpět, jinak je jejich existence vážně ohrožena. Na své klaustrofobní pouti městem zjišťují, že některým lidem by místo dobrot na tradičního Mikuláše bylo záhodno nadělit pekelný kotel. Dvojka nijak významně nenavazuje na svého předchůdce, máme zde řadu nových postav, kladných i záporných, a tolik originálních i potenciálních dějových nápadů, až je trestuhodné, jak se z nich pramálo těží. V závěrečné fázi, kdy by měl příběh vygradovat, celý vyznívá zmateně a neúplně. Není jasné, jaký záměr tvůrci měli. Řada dějových linek i nápadů zůstane neuspokojivě zakončená. Tenhle bratříček se nad svým chudobným starším bratrem vytahuje okázale dražší výpravou a vizuální atraktivností. Duo Trojan a Dvořák film táhne seč může, chrlí originální hlášky, dialogy jsou příjemně vystavěné. Nepříjemně působí ovšem ten křesťanský/biblický podtext, který sice má určitý nadhled, ale přesto je toho moc. Mladší, potažmo dětské publikum musí trpět, určitě nemůže pochopit všechny skryté i vypointované vtípky spojené s náboženskou tematikou. Paradoxně je film velmi naivní. Netvrdím, že hloupý, ale naivní je dost. Záporem je i to, že se film odehrává na malém prostoru. Město má jakýsi klaustrofobní ráz, což vyvolávalo pocit určitého minimalismu. Závěrečná píseň Lucie Bílé film úplně odrovnala. Jiří Strach a spol. připravil dost nevyrovnané pokračování, kterému postupem času ubylo nápadů a jen se to celé zhoršovalo. Panuje Strach, že jestli to půjde takhle dál, můžeme od čertů čekat anální tresty a jablka ze stromů budou sloužit jako Jawbreaker při sádlo máslo praktikách. Pokud tohle tvůrci nezakomponují do příštího pokračování, tak jsou u mě saláti. 6/10 (20.04.2017)

Uriáš si čte Kladivo na čarodějnice a říká, že je to napínavé. Jako kovaný ateista mám jistý smysl pro znevažování kolektivní halucinace zvané náboženství. Na druhou stranu, s ohledem na žánr, bych trochu té absolutní dobroty uvítal. Příběh tak nějak nepůsobí pohádkově, spíše jako nenáročná komedie. A to s celkem dobrým základem, což je na dobu a místo vzniku věc nevídaná, protože u českého filmu jsem se naposledy smál v souladu se záměrem tvůrců - no, nějaký pátek už to bude. Vadila mi ovšem příliš rychlá a občas málo srozumitelná mluva. Nevím, kde se vzalo tohle překotné mluvení, kde se jedna věta nenechá pořádně doznít a už začíná nová, hezké češtině by se alespoň v pohádkách mělo věnovat víc pozornosti. Druhé, co považuju za nedostatek, jsou nedotažené jednotlivé prvky. Např. párkař by si s ohledem na pointu zasloužil mnohem víc času, aby to trochu gradovalo k vyústění a nebylo to tolik deus ex uzenina. Naproti tomu třeba osoby opouštějící očistec vlastně nemají žádnou jinou úlohu (podle římského vavřínu jsem myslel, že jeden z nich je Pilát a ne Herodes), než aby byl nějaký ten vtípek navíc. Docela se mi líbilo to dickensovké prostředí salónu, ale to byla zrovna jedna z věcí, která by zasloužila rozvést víc, na úkor zbytečně vsunovaného humoru. Zkrátka Petronel a Uriáš by byli dobří spíš jako vedlejší, ne hlavní postavy. To mi ostatně vadilo už na prvním dílu. Víc vážné pojetí s občasným vtipem by podle mě vyznělo lépe než naopak. Pochválit ale rozhodně musím Jiřího Dvořáka, čert, který dokáže být přátelský, pokušitelský, místy ďábelsky úlisný, ale přitom důstojný a sympatický, to je hodně příjemný rozdíl oproti stále se opakujícím nešikovným breptům (o Blanarovičové ani nemluvě). Po loňské pohádkové tragédii o dvou dějstvích je to každopádně snadno stravitelný vánoční film, lepší průměr. (24.12.2017)

Jiří Strach je moje pověstné stéblo, za které se chytám, takové světélko, které mě vytáhne z tunelu nechuti nad současnou českou, filmovou tvorbou. Anděl Páně 2. nezklamal a nabídl mi bohatou vánoční nadílku perfektního příběhu, vypracovaného scénáře a štědrou dávku kvalitního, laskavého humoru. Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou skvělá dvojka a jejich hašteření, popichování spjaté vzájemným přátelstvím, je takovým kořením celého filmu. Ty dva stejně výborně doplňují i vedlejší postavy jako v nebi tak i na zemi. Jen si říkám, proč to musel pan režisér celé pokazit tím závěrem ... proč nechal obsadit Horáčka, udělat mu prezidentskou reklamu a proč tam dal Lucii Bílou?? Proč, Panebože, proč??? Lucie je bezpochyby skvělá zpěvačka, ale tam se absolutně nehodila jak vzezřením, tak svým neandělským hlasem. Celkový dojem se mi tím jednoznačně pokazil ach jo ... Mám chuť to odpálit, ale i přes to znechucení nad zmíněným, by si to Anděl Páně 2. nezasloužil ... (27.12.2017)