Konaj správne

Nádherně vizuálně opojné, doslova i přeneseně barevné, formálně kulišácky vtipné, ospale se sbírající drama, které nenápadně klíčí z drobných náznaků uprostřed nevinných žertů a uličnického handrkování, a kulminuje spolu se stoupajícím žárem letního dne, který zatemňuje soudnost a brání klidnému uvažování a vychladnutí stejně jako příliš hlasitá muzika nebo bezprostřední prožitek bezpráví, v horečce jedné noci, kdy vyvře pravda o nespojitelnosti vody a oleje, přinejmenším v systému, který nadržuje bílým, aniž by to bílí potřebovali změnit stejně silně jako jejich černí spoluobčané. Když dojde k potyčce a policejnímu násilí, odnese to vždycky černý bratr, nikdy bílý. A co se na povrchu zdánlivě spojovalo, v hloubce se zase dokonale propastně oddělí, byť noční rozvášnění je vystřídáno všestranně sdílenou ranní lítostí a únavou. ***  Snímek ilustrativně (ale nikoli plakátově) osciluje mezi dvěma možnými pohledy na násilí, jak je prezentovaly dvě nejvýraznější osobností afroamerického hnutí za občanská práva, M-m-m-mmartin a M-m-m-m-mmalcolm: 1) Násilí je nepraktickou a nemorální cestou k řešení rasové nerovnosti. Plodí jen další násilí, hledá způsoby, jak protivníka ponížit, místo snahy získat si jeho porozumění; místo lásky plodí nenávist, místo dialogu monolog. Zanechává v zúčastněných jen hořkost a surovost. -- Martin Luther King, jr. A 2) Jestliže špatní lidé drží v aktuálním systému všechnu moc a brání druhým v dosažení věcí, které potřebují k životu, mají tito druzí právo učinit, co je nezbytné, aby taková nerovná situace skončila, což sice není obhajoba násilí, zároveň však lze vyjádřit souhlas s tím, aby ho bylo použito v sebeobraně - pak to ani není násilí, jako spíše zdravý rozum. -- Malcolm X *** Ale i když film rozpracovává vážné téma, není ani trochu patetický, nadšení v nás při sledování budilo místy podmanivé a místy rozpustilé formální zpracování s vtipnými úniky mimo film, kdy třeba ne/herci vypadávají z rolí a navzájem se rozesmívají, nebo scéna dialogu začíná o vteřinu dřív, když ještě herci opření o stěnu čekají na pokyn, než se rozejdou, apod. Fantastická je vizuální práce s celou paletou sytých barev a s leskem "černé" kůže, která je pro všechny barvy na škále skvělým nosným podkladem, na rozdíl od "bílé". Neopakovatelně skvělá je celá nakažlivá atmosféra filmu, která dojíždí ještě celé hodiny a dny. *** Parádním soukromým objevem pro nás bylo, že postavu toho kluka, co zorganizuje bojkot Salovy pizzerie a vypadá jako mladý Gándhí z alternativního vesmíru, hraje Giancarlo Espozito, stejný herec, ze kterého se později stane v Breaking Bad ten chladný a elegantní majitel drogového impéria a řetězce podniků se smaženými kuřaty. Nebo že v roli bílého zrzouna, co se "narodil v Brooklynu", se mihne John Savage, představitel Clauda Bukowskiho, hlavní postavy z Vlasů. O bláznivém výkonu Spikea Lee, který si vedle režie a scénáře střihne i roli hlavního hrdiny, raději nemluvě. *** Promítání v B12. *~ (13.02.2022)

Skvely nigga snimek. Ac tohle tema a nigga kulturu nijak nezeru, tak na tohle se koukalo a poslouchalo velmi prijemne. Vyborna hudba a pouzite songy, misty az videoklipova stylizace, hluboky obsah, praziva atmosfera a prostredi Brooklynu. Cumim cumim, ze tak skvely film natocil ten noumovite vzhlizejici mlady nigga v hlavni roli. Bezpochyby kultovni kousek pro vsechny niggas. 8/10 (20.04.2014)

Docela mě překvapuje zdejší hodnocení, já sama čtyři hvězdičky dát nemůžu... Děj amerického filmu Jednej správně, který režíroval Spike Lee, se odehrává na přelomu osmdesátých a devadesátých let v newyorské čtvrti Brooklyn, která je známá především tím, že v ní žijí menšiny, zejména černoši, a rozhodně se nedá nazvat klidnou čtvrtí pro bohaté. Film se věnuje hlavně střetům několika odlišných kulturních menšin v již zmíněné proslulé čtvrti. 120 minut filmu reflektuje jeden celý den – začíná ráno a končí následující ráno. Film je natočen celkem originálním způsobem, kdy například režisér nechává své postavy mluvit a nadávat do kamery, a tím pádem vzniká mozaika různých negativních pohledů na jinou kulturu. Herci scého prostoru dobře využívají a předvádějí zajímavé herecké výkony.Jenže u zajímavých hereckých výkonů to končí. Děj mi přijde celkem nudný, kdybych na film nemusela psát seminárku do školy, tak bych ho asi nedokoukala. Každopádně vzhledem k tomu, že mám ráda New York, tak jsem byla ráda, že se to odehrává právě v Brooklynu - bavilo mě sledovat domy, ulice atd. Dovoluji si sem okopírovat jeden odstavec ze své seminárky na tento film, protože vyjadřuje to, proč jsem filmu dala tři a ne dvě hvězdičky: "Ve filmu je velmi zajímavý motiv především to, že ačkoliv postavy odmítají diskriminaci ze strany bílé většiny (v tomto případě policistů), tak oni sami jsou rasističtí vůči ostatním menšinám. Tedy ačkoliv černoši viní bílé ze smrti svého přítele, tak neváhají, a za chvíli se stejně špatným způsobem zachovají k další skupině lidí, kteří jsou členi jiné menšiny. Není proto od věci ze zamyslet nad tím, zda lidé nemají už od počátku v sobě zafixovanou jistou xenofobii, která se dá pouze zmírnit, nikoliv však zničit. Různým minoritám sice vadí to, že je diskriminace a rasismus proti nim, už se však nezamýšlejí nad tím, že naprosto stejný postoj oni zastávají vůči jiným skupinám. " (13.11.2009)

Naprosto sebekritická výpověď o americkém rasismu. A nejen o bílých k černým, nýbrž i naopak, a že všichni ve výsledku stejně nenávidí Asiaty. Ve zjednodušeném měřítku je zde zcela přesně vyobrazená fanatická demagogie, která obstojí i proti Tomiu Okamurovi. Zcela kriticky rozebírá chápání výroků velkých černých autorit (Luthera Kinga a Malcolma X) jejich učenci. Ve výsledku jsme všichni pro okolní život nebezpeční. A může za to jen a jen naše ego. (09.03.2019)

No tak to ne, on fakt Spike Lee někdy střílel i do vlastních? A to docela ostrými, nutno podotknout. Jako takhle, ono to může být i naopak a ani by mě to nepřekvapilo, jelikož Leeho životní názory mi přijdou docela povrchní a zkratkovité, ale opravdu mám pocit, že tu nikomu vyloženě nenadržoval. Vlastně dost realisticky představil drsný život v ghettu, kde člověk musí být hovado a nesmí si nechat nic líbit. Proto tu taky nežije skoro nikdo sympatický a celým filmem se nese sice silně podmanivá, ale taky nepříjemná atmosféra nesnesitelných veder a čím dál tím více vyhrocených vztahů napříč komunitami. Černoši povětšinou nic nedělají, jen se flákají, nepracují a dělají bordel, Italové jsou zase přehnaně agresivní, Korejci jsou vyděděnci a každý jim to dává najevo... Žít v něčem takovém byste prostě nechtěli. Navíc rasismus je tu na každém rohu a nejvíc ho jde právě od černochů. Spika Leeho bych v tom fakt nepoznával, protože tohle je dost ostrá kritika vlastních řad (a nebo jen hodně nepovedený pokus o něco úplně opačně míněného) a musím uznat, že se mu to hodně povedlo. Na politiku sice samozřejmě dojde, to si Lee neodpustí asi nikdy, ale jinak je to skvěle vedené a uvěřitelně vyhrocené, s hodně zajímavými postavami, které se stanou všechny nezapomenutelnými už při svém prvním výstupu. Funguje to skutečně dobře, i přes to, že to za ty dvě hodiny nepřijde skoro s žádným dějem, ale jako mírně odlehčený a zároveň depresivní vhled do míst, kterým by se normální člověk vyhnul obloukem, to bohatě stačí. Navíc o rasismu to fakt pojednává ze všech stran, přesně tak, jak to je (což se dneska už nevidí) a v závěru to přijde s tím, že násilí plodí jen další násilí a s tím musím souhlasit, protože tenhle názor zastávám taky. Celkem mě překvapuje, že to říkám, ale od Leeho si budu muset určitě pustit i něco dalšího... 4* (09.06.2022)