25. hodina

Jak ve svém komentáři napsal Lima: "Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný." Výstižněji asi nelze 25. hodinu popsat. Ale přesto jsem se nakonec přiklonil ke čtvrté hvězdě, jelikož jsem původně ani nechtěl v TV na tenhle film koukat, ale shlédl jsem první scénu, druhou, třetí... a dokoukal to celé, takže poutavé to je a ty dvě hodiny uplynou jako voda. Ale v r. 2002 to určitě byla větší pecka než v r. 2021. (13.04.2021)

Postava Montyho Brogana už nemohla byť stvárnená lepším hercom, táto rola padla E. Nortonovi ako uliata. Nič nie je tak jednoznačné, ako sa na prvý pohľad možno javí, všetci by mali Montyho za to čo robil neznášať, ale vypáli to inak a obyčajne mu každý fandí. Film, aj keď je svojim spôsobom jednoduchý, má veľký spoločenský presah s mnohými problémami v pozadí, pričom veľa otázok vrátane samotného konca filmu, ostáva otvorených a je na divákovi ako ich nakoniec posúdi. To všetko je zabalené do príjemnej, divácky atraktívnej formy a perfektnej réžie. Veľká spokojnosť. 80/100 (09.06.2015)

Tak malý a pritom tak veľký film! Z každej minúty cítiť myšlienkový náboj, zainteresovanosť režiséra, jeho cieľ. Herci sú fantastickí, veľmi prekvapí Barry Pepper. Psychologické vypätie v dialógoch by porazilo aj slona. Vynikajúca, osobitá snímka, ktorej je ľahké nedať plné hodnotenie, ale nemožné rozumne zdôvodniť, prečo si ich nezaslúži. (10.04.2003)

Ohromující herecké výkony všech zůčastněných, zapálenost režiséra pro danou látku a brilantně přesné dialogy dělají z tohoto filmu velmi nevšední a originální zážitek. Smršť emocí diváka atakuje ze všech stran a on nemá šanci uhnout. Leeova zainteresovanost pro danou látku vede občas k několika zbytečným scénám, které tříští celkovou vyváženost a plynulost děje, ale vem to čert. I tak je to silně nadprůměrná filmařina a tvůrci se rozhodně nemají za co stydět. Pohled na současný svět, zpracovaný tak, že se snad ani nikomu nemůže nezamlouvat. (13.01.2006)

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc. (13.09.2011)