Vronsky

Barbarský střih, jenž netušícího diváka odsuzuje k revolveru ruské rulety, se pod úhlem zpětného pohledu stává dramatickým puncem geniality celého díla. Veškerá žaloba se na rozdíl od Kubrickovy Full Metal Jacket neomezuje jen na usvědčující komentář, ale film zcela záměrně staví obecenstvo mimo tradiční roli nezaujatého porotce a nenechává ho setrvat vně příběhu. Palebná linie hereckého ansáblu seznamuje v úvodním partu s hřejivou atmosférou rodinného kruhu, aby jej Cimino během několika vietnamských minut krutě zdeformoval v nenávratný patvar. Středobodem citového dopadu je dvojice hereckého Olympu - Christopher Walken (Oscar) a Robert De Niro (imho Oscar), kteří svým výkonem dominují v každém okamžiku prožitého šílenství. V závěrečném součtu kladů a záporů se pod tíhou emocí zhroutí každé váhy, Lovec jelenů je režisérův předčasný vrchol, bez veškeré pachutě nažehlené dokonalosti. Dnes již ovšem s cejchem nepřekonatelné legendy.

Kde jinde odehrát příběh o ztrátě posledních ideálů než několik kroků od newyorského Ground Zero? Pozářijové město je navzdory své váženosti důležitým kolečkem v mechanismu vyprávění, které vytváří dusné ovzduší pro slovuprostou melancholii. Vedle mlčenlivých obrázků protne hodinová ručička také americky krásné probuzení nebo dialogy mezi druhým a třetím pivem, ale pokaždé si zachová tempo přemýšlivého snímku. Tím spíše si malé velké osudy žádají pouze prvotřídní herce a můžeme jen nepříliš chápavě hádat, proč má tak královské obsazení pro většinu sluchových kostí stále zvuk chudého prince. Téma, jež natolik svádí k laciným žalobám a soudům, navíc Spike Lee korunuje názorovou pravdomluvností, při které se jeho postavy nehrozí ani nejpichlavějších vosích hnízd. Nejen za to mu chci poděkovat, není lepšího argumentu proti hollywoodskému strojírenství než takto osobitý film.