Hichki

Pre filmy o učiteľoch mám proste slabosť. Aj keď tá šablóna je pri takýchto filmoch väčšinou dosť podobná, ale aspoň okolnosti a charaktery postáv sú za každým inšie. Na Hichki som sa tešil, a musím uznať, že nesklamalo! Rani Mukerji v úlohe učiteľky Nainy s Tourettovým syndrómom bola vynikajúca, ale aj postavy žiakov boli zahraté na veľmi dobrej úrovni. Zápletka o triede podceňovaných vydedencov, ktorú sa pokúša Naina skrotiť a zároveň zachrániť, ma bavila. Akurát tá šablóna tu bola akosi neustále silno citeľná, čo vyvrcholilo najmä v závere (ten bol na môj vkus až príliš idealistický - ako v nejakej Disneyovke). Ale na druhú stranu musím uznať, že dialógy boli naozaj v mnohých ohľadoch výborné a inšpiratívne. Pri zopár scénach som mal až slzy na krajíčku. Mám chuť dať 5*, ale za tú šablónu proste nemôžem... (28.05.2018)

Moc mě baví bollywoodská rozjuchanost, schopnost vyjádřit celou škálu emocí bezprostředně a naplno. Absence plytkosti, žánrových klišé a nabubřelosti, která je typická pro hollywoodskou tvorbu, je velmi osvěžující. Takže když už si nějaký indický film pustím, tak mám docela velká očekávání. V případě Hichki, jsem ale narazil. Rani Mukherjee byla bez debat vynikající a i když se tvůrci nesnížili k tomu, aby diváky emocionálně vydírali skrze Tourettův syndrom, místy to prostě dojemné bylo. A taky docela osvětné, protože si člověk uvědomí, jak limitující je to pro výběr zaměstnání, ale také jak moc to ovlivní vzdělávání a sociální vazby - jděte do divadla, restaurace... . Před tím neutečete, nepočká to na vhodnou chvilku... . Potud moc dobrý. Potíž vidím v tom zbytku. Parta problematických dětí, nějaké ty fráze, jak to mají těžký, standardní kolečko odmítání a přijetí, dokazování, že to nejsou looseři...to všechno už tady mockrát bylo v hollywoodském provedení. Možná mají v Indii identické problémy, které řeší stejně jako zmiňovaní hollywooďané, ale pravdou a současně handycapem v mých očích je, že od nich scénáristi opisovali až příliš (volná adaptace autobiografie amerického učitele...). Což by snad ani nevadilo, kdyby nebyla stopáž dvouhodinová, ale hlavně kdyby to celé, nebylo protivně patetické. Ano, jihokorejské a indické filmy obsahují patosu litry. Jenže v Hichki je ho víc než humoru, než dramatických scén...díky němu je celý film obsahově utahaný. Hodně dělá hudba, která fakt tlačí na pilu a snaží se diváka přesvědčit, že sleduje pálení posledního vydání Kámasutry. Takže tentokrát jsem zklamaný. Jedna hvězda jde jen za Roni. (31.10.2022)

Naina mi byla sympatická od prvních okamžiků, výborná Rani Mukherjee, a ta její škytavka mě vůbec nerušila. Bitva, kterou sváděla na všech frontách, se svým onemocněním, s otcem a především o budoucnost svých svěřenců, byla obdivuhodná. Výměny Nainy s panem Wadiou byly úžasné. Indičtí tvůrci se nechali inspirovat životním příběhem Brada Cohena, učitele s Tourettem a stálo to za to, krásný film o učitelském poslání + moc hezké texty písní. (17.03.2019)

Další z řady filmů o výjimečných učitelích, kteří zvládnou třídu plnou problémových žáků. Po mexické a slavné americké s M. Pfeiffer a hudbou Coolia mě oslnila indická podoba. Třída zda není tak problémová a potíže žáků nejsou tak patologické, problém je více o předsudcích a sociálních rozdílech, novou dimenzi má však především učitelka, která sama čelí vlastnímu omezení v podobě T. syndromu, které je v podání R. Mukherjee roztomilé, aniž by ztrácelo nic z tíže břemene, kterým je svým vlastníkům. Nositelka se s ním však naučila žít s humorem a důstojně. Ale možná ještě lepší než sám film a to co mě nejvíce oslnilo, jsou texty písní (zde díky Bohu v přeložených písních!), což bych ráda uvítala ve všech filmech, kde má hudba zřejmou souvislost s dějem, tady slova písní přesahují film a život jím ztvárněný přesouvají do takřka transcendentní roviny... (10.06.2018)

Cas od casu si s chuti pustim nejaky indicky snimek a Hicki muzu doporucit, nebot ma vsechno, co ma bollywoodsky film mit. Tedy vychovny charakter, pozitivni hlavni hrdina, dobra rezie, cisty obraz a dynamicky zvuk a strih. Pravda, pisnicek a tancovani moc neni... Scenar originalni neni, ale odvypraveny je svizne. Rani Mukherjee to zahrala velmi dobre. (30.05.2020)