Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Miro ŠifraKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ivan AcherHrajú:
Ondřej Sokol, David Novotný, Martin Hofmann, Roman Polák, Petra Hřebíčková, Martin Pechlát, Ján Bavala, Přemysl Bureš, Kryštof Bartoš, Oskar Hes, Ján Sedal (viac)VOD (1)
Epizódy(4)
-
Prokurátor (E01)
-
Komu se dá věřit? (E02)
-
Ivana (E03)
-
Děs (E04)
Obsahy(1)
Je rok 1992, krátko pred rozpadom Československa. Poručík Roman Rédl dostane za úlohu trestné stíhanie posledného šéfa ŠTB, generála Ferenca. Avšak z dôvodu blížiaceho sa rozdelenia republík hrozí, že obžalovaný môže uniknúť súdu odchodom na Slovensko. Rédl sa preto snaží generála udržať vo väzbe čo najdlhšie, aby zabránil úteku. Situáciu však skomplikuje prípad, ktorý sa Rédl rozhodne riešiť čisto z osobných dôvodov. Ako vojenský prokurátor sa doteraz zaoberal prevažne zločinmi vojakov. Táto kauza zasahuje do civilného sektora a Rédl naráža na nechuť polície spolupracovať. Keďže k riešeniu prípadu bude potrebovať znalca kryptografie, musí sa obrátiť so žiadosťou o pomoc na generála Ferenca, ktorý je v tomto odbore eso. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (181)
Jak je vidět, česká filmová tvorba se zase o kousek posunula dál. Nejen tematicky, ale taky zpracováním. Tentokrát nehledejte žádný komediální prvky, jedná se o ponurej a hnusnej thriller, jak to má být. Doba to byla šílená, takže atmosféra sedí na výbornou. Stejně tak casting se povedl - O. Sokol ukazuje, že umí hrát slušně (teď narážím na jeho pitvoření v naprosto debilní "Tváři"), oba záporáci jsou hovada "jaksepatří", stejně jako starej bývalej voják, kterej je slizkej, až by se had vedle něho styděl. Je fakt, že díly přes hodinu jsou možná moc, dalo by se ubrat a tím přidat tempo, stejně jako některý scény jsou na přivření oka, nicméně pořád je vidět kvalitní práce. Jsem rád, že se J. Hřebejk vymanil ze všech těch Pelíšků a Pupend, který mám sice v oblibě, ale už to stačilo. ()
,,SEŠ VOJENSKEJ PROKURÁTOR, NE INSPEKTOR COLOMBO. TAK PŘESTAŇ DĚLAT PÍČOVINY“...“ /// (Nepřestal…) Poručík Rédl na stopě velkýho podvodu. Do rozdělení republiky zbejvá pár dní, takže můžeme obdivovat žigulíka, socialistický uniformy i ošuntělou atmosféru tý doby, ale hlavně sledovat, jak se celkem zajímavě rozbíhá porevoluční policejně politická story, ve který jde o ruský zbraně a taky (kurva hlavně!) vo člověka. Možná to je takový jednodušší, ale televizně to funguje Líbí se mi ty pletky s STB, celkem fajn je casting, ale ta 4* je za nezprzněnej konec. Co nezprzněnej… von je dobrej. Dramaticky i emociálně. Poklona scénáristovi i režii. A ČT. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínáme s tebou šéfe. 2.) Mám doma AK-47, Makarov PM, PK… a další krámy, který se tenkrát váleli ve vlaku. 3.) Myslel jsem, že Hřebejk zapomněl točit filmy. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Hodně temná kriminálka z velmi pochmurného období českých a československých dějin, která překypuje množstvím drsných dějových zvratů, bohužel ovšem také spoustou děr v intenzitě děje a ty Rédlovi prostě nemohu odpustit. Ale jsem nesmírně vděčný, že se Ondra Sokol také pro jednou upsal vážné roli. Protože mu to šlo až nečekaně dobře. ()
Temná atmosféra a pořád přítomná rezidua osmdesátek za pět*. Výborná je reálně mrazivá dvojice likvidátorů svědků. Ovšem, téměř adorizace stbáků, jako těch jediných schopných, s vůbec nejchytřejším hlavounem "Lórencem", který má vše pod palcem i z fešáckého kriminálu je jak objednaná. ...P.S. jedna divnost by tu byla: Stříkat kolem sebe bezpečně "zabíjecím sprejem", který ti neublíží, když odvrátíš hlavu, jo?? ()
Galéria (111)
Zaujímavosti (24)
- Na začátku epizody se objeví větrné elektrárny se dvěma turbínami, avšak v roce 1992 byla v ČR jen jedna větrná elektrárna a ta měla jen jednu turbínu. (Diablo_d)
- Při jednom ze záběrů v nymburském ranžíru je pohled směrem do osobního nádraží, kde skrz roští prosvítá dvoupatrák důvěrně známý z osobáků kolem Prahy v poslední verzi modrého designu. (lukas.kohout)
- V čase 1:04:59 Ivanka (Petra Hřebíčková) mluví o sjezdu na 50. km dálnice D5, ale ten se otvíral až v říjnu 1993. V následující scéně v pozadí po dálnici projede dnes běžné nákladní auto (i když auto s plachtou by asi nejelo vysokou rychlostí po rozestavěné dálnici). (Xmaster00111)
Televizní Rédl a Bez vědomí a kinosálová Amnestie jsou společně ideálním, byť těžko stravitelným menu k hořkým česko-slovenským oslavám polistopadového takzvaného nástupu demokracie, vlády práva a vítězství pravdy a lásky nad cynismem a penězi. *** Přesný rámovací komentář Radek99, tak si ušetřím práci. *** A k výtkám, jež v komentářích tu a tam padaly – já ani při nejlepší vůli nenacházím, co vytknout. Kvituji, že to nemá být příjemná a odsýpající podívaná, je to (mně velice sympaticky) divácky nevděčné už tím, kdo je hlavní hrdina, na kolik způsobů už je tou dobou vnitřně podlomený, jak svou dávnou tragickou minulostí a přímo románovou (čti romantickou) „vinou“ na smrti svého milence, tak nynějším skrýváním milostných preferencí, a celkovou bezvýchodnou rozháraností mezi defétismem, rezignací na naději a bytostnou neschopností přiznat systémovému zlu jeho absolutní nelidskost, zvrácenost a bezbřehý pragmatismus a zároveň si ve stejném světě dál hledat cestu, jak smysluplně žít. Což jednak znamená, že se osobně angažuje o to vehementněji, oč méně chce chápat rozměry a kvalitu zla, proti němuž bojuje, a má neadekvátní očekávání od druhých na temné i světlé straně Síly, čímž se stává nebezpečným všem, na jejichž stranu se postaví... A jednak to z něj dělá nadčasově archetypální křehkou postavu, je jako porcelánová figurka z řecké tragédie, která si svou nevyhnutelnou zkázu ve zdejším světě nese napsanou přímo ve vlastním genomu. A slouží mu jedině ke cti, že to nakonec pochopí – a vyřeší. Důvody k sebevraždě jakožto poslednímu možnému východisku snad ještě nebyly v žádném příběhu tak průzračné, pádné a ušlechtilé. Člověku se přímo uleví spolu s ním, a je to hodně divný pocit. A jednoznačně soudím, že v podání Ondřeje Sokola byl tenhle charakterní, utahaný a opotřebovaný sebeštvanec naprosto famózní. *** Nepřipadá mi ani, že by ve scénáři či jeho ztvárnění bylo cokoli přitaženého za vlasy, naopak jsem úplně ponořená oceňovala, v jak realistickém nepříjemném tempu, upachtěnosti, nevábnosti, ne-vznešenosti, eskalaci, specifických koloritech a soubězích okolností a překážek je vyobrazena každodenní praxe a obstarávání tolika typově různých postav a jak přirozeně je ta společensky výmluvná skládanka křížících se záměrů a souborů hodnot v jednom brilantně vyhmátnutém dobovém námětu a na něm hodinářsky jemně naroubovaném nadčasovém dramatickém příběhu pospojována. Scénář mi po několika úvahách připadá naprosto vynikající, mistrně komplexní a logicky i pocitově bezchybný – až mi nad tou precizností a záběrem zůstává rozum stát. *** Pachuť výpovědi přetrvává nesmírně silná. Rédl není zapomenutelná kriminálka, Rédl je transformační vryp do kolektivního i individuálního vědomí, napořád. *** Jako bonus odemykám výživný informační text o postavě generála Lorence, dost možná nejmocnějšího, nejinteligentnějšího (z mocných), a tedy nejnebezpečnějšího muže Československa: https://denikn.cz/208482/svedomi-posledniho-sefa-stb-netrapi-lituji-spis-toho-co-jsem-neudelal-rika-alojz-lorenc/?cst=07638600c03d562fb8be31b5e9e9c78e9b4eaef3 *~ () (menej) (viac)