Komu se dá věřit? (E02)

OK, tentokrát komentář trochu jinak, protože některé výtky se tady fakt nedají číst: Eleanor05: Nic z toho seznamu není zjevný fail, ani nezjevný. Nábytek jak z 50. let najdeš v některých domácnostech, zejména u důchodců, i dnes, natož v raných devadesátkách. To není plochá obrazovka klasického počítače, ale rozevřený laptop. Rédl nejede úplně ve tmě, ale v příšeří a kdomě hluku motoru asi nechce zbytečně světlem upozorňovat, když jede do toho "bezpečí", když pominu tehdy neexistující povinnost denního svícení - v té scéně je to ale, vzhledem k tomu soumraku, už tak na hraně, takže spíš bych si tipnul na zjevný úmysl. (20.11.2018)

Jak se mi první díl líbil, tak druhý mě velice nudil. Vše podstatné se odehrálo až v závěrečné čtvrthodině, před touto to byla jen "vata". Rédl chodí od jednoho člověka k druhému a vykládá mu o počítání nákladních vlaků a šifře. Nevidím důvod, proč by celý dosavadní průběh vyšetřování měl divák slyšet za jeden díl seriálu asi pětkrát dokola, plus v jednom případě dokonce doprovázený flashbackem z minulého dílu, který názorně a polopaticky ukazuje Rédla na kolejích, jak nachází zařízení na počítání nákladních vagonů. Opravdu si tvůrci myslí, že je divák ČT tak tupý, že se mu musí neustále opakovat, co se doposud v seriálu stalo? Plus zjevné faily - nábytek jak z 50. let, plochá obrazovka počítače v příběhu situovaném do roku 1992 a Rédl, který jede ve tmě autem a nesvítí mu reflektory. Ale to vše by se dalo přehlédnout, pokud by měla epizoda spád, byla napínavá a tvůrci pochopili, k čemu slouží ve filmu střih. Ve kvalitu tohoto seriálu nad průměr obvyklé současné televizní produkce již nedoufám. (18.11.2018)

Rozehraný je ten seriál stále slibně a název epizody je více než výstižný. Možná někdo bude kritizovat způsob provedení hlavní akční scény nebo mítink tajné služby, ale pokud odhlédneme od umělecké licence, je poměrně uvěřitelné, že tajné informační služby procházely po r. 89 hlubokým přerodem, který měl své bolestné fáze. V českých poměrech končí kriminální příběhy se špionážním podtextem až na výjimky spíše trapně a i proto více než doufám, že finální vyznění nebude právě takové. Slušná šance tu stále je. Jinak je evidentně nutné dodat, že ono PC s plochým monitorem je ve skutečnosti laptop a ty měly ploché monitory i tehdy. Dále se sluší doplnit, že denní svícení bylo na území ČR zavedeno, tuším, od r. 2006. Rédl nejede tmou, jede ve dne, jen následně projíždí tmavým lesem. Nábytek je rovněž věrný, kdo danou dobu zažil, ví. Stačí se podívat např. na snímek Vrať se do hrobu, ať je jasné, jak vypadala designérská pestrost doznívající socialistické reality let osmdesátých až devadesátých... (18.11.2018)

To je strašná hovadina.Tolik pitomostí v jednom dílu, to je síla.Nejvtipnější scénka?Cedule Pozor, kys.sírová.Hodí tam tělo, vystříkne gejzír, postříká je od hlavy k patě a pohoda...nikdo si toho nevšímá.Nohejbalový turnaj estébáku byl taky fajn:))Tak on má informace, delikátní a důvěrně a nadřízený ho odvede přímo do jejich hnízda, kde jeden chytrolín hned odhalí písmo Lorence, pardon, Ference.......Scénář: Miro Šifra a ono je to celé o šifrách... (19.11.2018)

Druhý díl je určitě o malinko slabší než první. První nalákal na temnou atmosféru a zajímavý příběh. V druhém dílu prozatím zůstala jen temná atmosféra. Některé scény jsou opravdu naprosto zbytečné. Například popisovat barmanovi co se vlastně mohlo stát a co mohl vidět, aby po odvyprávění v podstatě řekl, že nic neviděl, přišlo mi to malinko trapné. Nicméně zatím ještě ponechávám tři hvězdy jako u prvního dílu. (19.11.2018)