Ľadová búrka

Herecky je The Ice Storm na úrovni, obzvláště co se týče zkoumání sexuality mezi mladistvými. V rodičovské sféře už to však drhne a některé postavy nemají dostatečně využitý potenciál. Ang Lee chtěl patrně stvořit jakousi krizi morálních hodnot na pozadí sexuálních dilemat, kdy vše vyvrcholí jedné pochmurné noci za asistence mrznoucího deště. A tady se dostavil kámen úrazu, neboť z mého pohledu se zkrátka žádný posun/vývoj prakticky nekonal. Jistě, že tu zdaleka nejde o to, co se tu odehrává, ale jak se to odehrává, ale já jsem chtěl víc. Viděl jsem jen kostrbaté propletené osudy pubescentů a jejich rodičů, kteří řeší všední trable života a tím to končí. To mi zkrátka ke spokojenosti nestačí. Chtělo to silnější zápletku a emočně vypjatější závěr, aby z toho mohlo být emotivní, nervydrásající drama, na kterém si nejvíce pochutnám za deštivého nedělního odpoledne... (26.09.2022)

Nemôžem sa zbaviť dojmu, že mám v ústach Allenovskú pachuť-možno v ňom Ang Lee videl i čerpal inšpiráciu, pretože pokiaľ ide o drámy založené na konverzácii a riešení ľudských pováh a príčin jednania, je Woody Allen majstrom v obore. Nemenej dobrú prácu však odviedol aj Lee. Zaujímavý príbeh, disponujúci výbornou charakteristikou postáv a ich vzájomne prepojenými osudmi, bol lahodnou potravou pre moju filmovú dušu. Nemenej skvelé bolo aj obsadenie. U mňa spokojnosť. (22.11.2013)

Ang Lee natočil výborné vztahové drama, které oplývá celou řadou výtečně napsaných i zahraných postav - sexuálně odvázaná, ale zároveň chladná a prázdná Christina Ricci, bezmocný a zklamaný Tobey Maquire, vypočítavá, ale také nesmírně křehká Sigourney Weaver či po lásce a citu žíznivá Joan Allen. Výběru herců není celkově co vytknout, a když se k tomu přidá citlivá, ale současně věcná režie Anga Lee, vznikne hluboký, smutný a nádherný film zároveň. (01.11.2009)

Citlivě zrežírovaný nenápadný psychologický film o mezilidských vztazích se opírá hlavně o výborné obsazení: vedle problémů dospělých (Kline, Weaver, Allen) je velice dobře vykreslen i svět dospívajících (Maguire, Wood, Ricci, Hann-Byrd). Scénář (James Schamus) dostal cenu v Cannes, Sigourney Weaver pak cenu BAFTA a byla nominována na Zlatý glóbus. (03.08.2003)

Život v klame, podvádzaní a pretvárke, ktorá sa prenáša pozorovaním i výchovou z rodičov na potomkov. Trochu mi to pripomínalo ilustrovaný článok časopisu Psychologie. O tom, ako rodina zviazaná zrutinizovaním životných úkonov a povinností ochladla a navzájom si jej členovia klamú, pretože temer nik sa nedokáže vymaniť z pobiehania v koliesku množstva dokonale zbytočných nevyhnutných rodinne/spoločenských povinností, plných umelej pretvárky a falošného poklonkovania. Úprimný rozhovor o traumách, bolestiach a túžbach chýba. A to rovnako za Nixona ako dnes. V tom spočíva nadčasovosť inak čisto psychologickej drámy. (29.10.2012)