Cesta za láskou

Příjemná, rychle utíkající romantická komedie, která mě bavila. Moc mě bavili dioalogy dvou hlavních představitelů, na kterých celý film stojí. Oba byli tak jiní, ale zároveň podobní, takže spolu tvořili dokonalou dvojici. Líbil se mi závěr filmu, bylo to hezky zakončené. Věřím, že pře pár lety by se mi film nelíbil, protože bych na to nebyla asi dost vyzrálá, ale teď jsem si ho vážně užila a ráda se na něj někdy podívám znovu. (02.08.2021)

Zvláštní film. Pokus o takovou zvláštní "Allenovku" (přímá inspirace je patrná ať už třeba ze zvoleného hudebního doprovodu, či z vizuálního zpracování úvodních, závěrečných i kapitoly oddělujících titulků), která ovšem zvoleným způsobem snímání a záběrování jde tak trochu sama proti sobě. Vidím totiž zásadní rozdíl v tom, pokud se někdo rozhodne udělat "Linklaterovku" s dlouhými a statickými záběry, nebo stejně přistoupí k něčemu, co je vlastně výrazným opakem filmů Richarda Linklatera. Linklaterovy konverzačky v sobě mají vnitřní dynamiku, která čerpá ze snahy o realismus a celkový přirozený a autentický projev herců i dialogů. Střihová skladba pak snese klidně i několikaminutové záběry, ve kterých se vizuálně zdánlivě nic nestane, jelikož vše táhnou kupředu zmínění herci a dialogy. Když ale točíte konverzační komedii ve stylu Woodyho Allena, není primárním cílem snaha o realismus. Dialogy, které zazní v takových filmech, by se v opravdovém životě prostě neudály, diváka by naopak měla zaujmout jejich nerealistická kadence a schopnost postav ihned a neustále vtipně reagovat. Výsledkem by tedy měla být určitá forma screwball komedie, ve které jde především o dynamiku vnější (narozdíl od prvního popisovaného typu linklaterovské konverzačky, kde dynamika přichází spíše z vnitra postav a obsahu vět) a tomu by podle mého měl odpovídat i zvolený způsob snímání a záběrování. Obšírně se tedy dostávám k tomu, že podle mého názoru je Destination Wedding zajímavým pokusem, který ale nezvolil úplně šťastnou formu pro svůj obsah a je tak často dynamicky hodně nevyvážený. I když jsem se tedy u několika vtipů a dialogů zasmál a v cynických postavách se i několikrát našel, film mě vlastně nechytil a po většinu času nudil svou absencí životnosti. 6/10 (24.09.2018)

Možná zaujme cynismus a jakési životní vyhoření hrdinů, respektive Reevesovy postavy, což dobře nabourává stereotypy romantických hrdinů, nicméně i přes naději na kousavou komedii zjistíte, že po dvou povedených vtípcích následuje jen Woody Allen bez Woodyho Allena, jak zde Enšpígl trefně poznamenal. Winona a Keanu jsou excelentní, ovšem Levin si asi myslel, že na nich postaví film a on už nemusí dělat vůbec nic. Malé bezvýznamné plus má ovšem za to, že ač ve filmu hrají desítky lidí, tak nikdo krom ústřední dvojice nepromluví. Mám rád podobné detaily. (06.10.2022)

Dosti pochybná love story s nanejvýš trapnou ústřední dvojicí (ano - myslím i TEBE, milý Keanu Reevesi), s dokonale dementními dialogy, s hluboce zmrazenými emocemi ... a s teoreticky i prakticky neexistující atmosférou. Netuším, kam se zašila, když na vlastní oči viděla na place tu bídu s nouzí, ale její absence je takřka hmatatelná ... dokonce jsem byla chvilku na pochybách, zdali se ona rádoby komediální fraška neodehrává ve stoprocentním vakuu. Neodehrává ... jako nezvratný důkaz může posloužit prostý fakt, že všichni protagonisté natáčení přežili - a filmový štáb jakbysmet. Nicméně ... co se mě týká, jsem znechucena do té míry, že nejsem s to vydolovat ani jednu jedinou nedomrlou * ... je mi líto. Kecám: NENÍ mi to líto, škoda jen zbytečně ztraceného času .. MÉHO času. (07.03.2020)

Nevím, proč je to tak podhodnocené. Přitom je to taková milá feel good a malinko černá komedie o dvou lidech a nikom jiném. Člověk buď umře nudou u opravdu dlooouhých dialogových scén, nebo se hezky naladí na pomalejší tempo a nechá se vést, sarkastičnějšími než obvykle, Keanu Reevesem a Winonou Ryder. Nevím, proč na to ti dva kývli, ale bez nich by to takhle nefungovalo. (14.10.2018)