Drvivý dopad

Úchvatný film, který diváka nechá vydechnout jen při pozvolném a zdánlivě nicneříkajícím začátku, který je zároveň podle mého názoru největší slabinou celého filmu, nicméně chápu, že divák musí být nějakým způsobem uveden do děje a respektuji to. Ovšem od prvního prohlášení amerického prezidenta o hrozící srážce planety Země s kometou film nabírá obrátky a je to jedna velká a nezadržitelná jízda, která stojí za to. Morgan Freeman jako americký prezident má totiž neuvěřitelné charisma, takže když na něj koukáte, víte, že nebezpečí je na dohled a nepotřebujete žádné další důkazy, on je prostě tak přesvědčivý, že jsem měl z jeho prezidentských projevů husí kůži. Ovšem zajímavá nebyla jen část s prezidentem a dychtivou reportérkou, zajímavá byla i dějová linie s Elijahem Woodem, který byl neuvěřitelně sympatický a zároveň tak nějak mile nevinný, zkrátka hrdina, kterému musíte fandit. A část s astronauty byla už jen takovou příjemnou třešničkou na dortu. Skoro se mi ani nechce věřit, že už to je nějakých 10 let, co jsem tento film viděl poprvé, ale je tomu tak, od té doby jsem ho pak viděl ještě několikrát, naposledy včera večer, a rád se k němu znovu někdy vrátím. S filmem jsem celkově spokojený a uděluji lepší čtyři hvězdy. (07.01.2012)

Dvě hodiny trvající katastrofický epos o zániku planety, přičemž samotný "dopad" se odehraje až na konci filmu. Jinak po celou dobu se nám i tak dostává "Drtivého dopadu." Avšak v podobě té nejprovařenější zásobárny klišé, patosu a hraní na city, jaké může apokalyptické téma v rukou "zkušeného" Hollywoodu nabídnout. Samozřejmě včetně nějaké té dávky nelogických scén, postupů a chybek. Ani známí herci, v čele s prezidentem Freemanem:) či mladičkým, roztomilým Elijahem Woodem, nedokáží překonat sílející postup dějové nezáživnosti a jednotvárnosti. Alespoň James Horner dokázal svým hudebním umem navodit nějaké větší emoce, než nudná očekávání v tom, která klišé budou následovat nyní. (12.01.2012)

Nebýt koňské dávky budovatelského kapitalismu v závěru a celopološného UScentrismu, byl by to to docela fajnový katastrofický biják s lehce nadprůměrnými efekty a poměrně slušnými herci. Takhle je to typický průměr, který nenudí, ale ani nepřekvapí. Mimochodem, proč je pro Američany symbolem zkázy pár pitomých mrakodrapů a jedna zelená socha? Že by proto, že při cifře stáří evropských památek je jejich fantazie vystavena drtivému dopadu? ;o))) (17.03.2004)

Jak nedělat katastrofický film aneb finální dopad kusu komety je jediná jakž-takž zapamatovatelná scéna. "Armageddon" (*****) je po vědecké stránce ještě o třídu horší, ale díky hromadě vtipů a tunám patosu vysílá k divákovy jasný signál, že ho nelze brát 100 % vážně. "Drtivý dopad" sází na vážnou notu a díky tomu prohrává na celé čáře. Nemluvě o tom, že emoce nefungují. Vůbec. (11.11.2008)

Mimi Leder má švih a hoci sa jej filmy držia prevažne na čistokrvnej ,,popcornovej" úrovni, pokým mi pri megazvodných vizuálnych frekvenciách robí spoločnosť chutný popcorn a nekompromisný milovník komerčnej zábavy, užívateľ Falko , tak sa vonkoncom nemôžem sťažovať. :-) PS: Prvý prezident USA Afroameričan Morgan Freeman? Žeby Američania dopredu tušili? :) (16.11.2009)