John Wick 3

„DĚLEJ TO, CO UMÍŠ NEJLÍP, JONATHANE!“... /// Chad Stahelski stvořil svůj vlastní filmovej žánr. Z příběhu mu stačí jen pár řádků, takže si občas (nebo spíš hodně často) připadám, jako bych sledoval video s počítačovou hrou (– a nejedná se o žádnou adventuru.) Nejzajímavější na tom je, že mu to hodně lidí (včetně mě!) žere. Je totiž důležitý vědět, že mu jde jen a jen vo to jedno – vo akční zábavu, při který nestačí zabít jednou, ani dvakrát, a kolikrát ani třikrát – i kdyby to mělo za následek prázdnej zásobník. A tak nesmrtelnej Wick střídá „komnaty“ ve kterejch s různorodejma přednmětama likviduje různý počty a rasy lidí. Občas mu s tím někdo pomůže – třeba Halle Barry, která to taky chápe (jakože jim všem jde jen vo to jedno…). Vznikl tak akční masakr, kterej doufám vydělá dost peněz, aby přesvědčil i ostatní a erková akce se stala samozřejmostí, ve kterým nikdo neřeší hromadící se mrtvoly na veřejnosti nebo přestřelky za bílýho dne. Možná je tý akce až zbytečně moc – jakože dlouhá stopáž, ovšem jedno Stahelskimu nikdo upřít nemůže – má prostě akční koule! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, proč číst ruský pohádky. 2.) Nesnáším příběhy. 3.) Vždycky jsem si přál někoho sejmout knihou. Nebo koněm. Nebo mečem. Nebo nožem. Nebo … /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ***** NAPĚTÍ * (24.05.2019)

"Zanedlouho se tady objeví agenti Nejvyšší rady, kteří z hotelu vynesou vaše těla. Hezký večer, pánové." Nemá to začátek, nemá to konec a to já nemám rád. Na druhou stranu to má nápaditou akci a to já mám rád. Zejména tu se Sofií a jejími přítulnými pejsky. A taky mě potěšilo, že John má stále charakter - když se k němu někdo chová slušně, tak ho zabije jen trochu. To je fajn. Jen jsem pořád nezpracoval tu informaci, že holubi jsou internet bez IP adresy. Že by to bylo intelektuálně náročnější, než to vypadá? (12.10.2021)

Od premiéry prvního John Wicka se v mém životě změnilo hned několik věcí. Když potkám na ulici psa, uctivě ho pozdravím, stal jsem se na čas závislý na songu Plastic Heart od Nostalghie a především jsem si uvědomil, že i ryze akční film, může mít vysokou scénaristickou, vizuální i hudební úroveň. Ale už nemá cenu dál tenhle akční orgasmus dál oddalovat, je to prostě nářez, chytrej, promyšlenej, stylovej. Trojka navazuje přesně tam kde skončila dvojka a jen pár minut trvá než to začne ve filmu lítat jak semtex za mlada. Tvůrci jsou zjevně intelektuálové, protože první akci nám dopřejí v knihovně, hold ruská literatura má univerzální využití, příznivci muzea rovněž nebudou ochuzeni, rovněž je nám dopřán i tzv, kop koňmo a proč akčnit jen v NY, když se může jedno velmi originální akční choreo odehrát v Casablance, stačí k tomu nasraný Keanu, nasraná Halle a párek hodně nasranejch psů, tedy spíš fenek s ohledem na jejich koulový apetit, ale akčnit se tentokrát bude i v Casablance a to velkolepě, stylově a s dokonalou vizuální složkou. Akční scény v sobě mají krom originality, neskutečnou dynamiku a je zjevné, že film střihal minimálně Edward. Nože, ruce, střelné zbraně všeho druhu, lidi, zvířata, auta, motorky, tady fakt akční prostě úplně všichni a úplně všechno. Je to tvrdá akce, ale akce která se nebojí na sebe koukat s nadhledem a dát najevo výtečný smysl pro humor. Akce, která se nebojí jednoduchého leč velmi zajímavého příběhu v podobě postupného i když stále malého odkrývání minulosti hlavního hrdiny, akce co se nebojí dát atraktivitu a jedinečnost i vedlejším postávám. (14.05.2019)

Filmy s Johnem Wickem jsou zábavné a mají sílu, hlavně v kombinaci s Continentalem, jehož pravidla mě fakt baví. Co mi ale pije krev, je obrovské množství situací, kdy má John jasnej skalp, ale protivníci se nad ním smilují, aby mohl skalpovat on je. John díky tomu nepůsobí nepřemožitelně, ač se to o něm furt dokola traduje, ale směšně. A že těch momentů je a s každým dílem se mi zdá, že přibývají a přibývají. Kvůli tomu nejde jít vejš s hodnocením. Protože přestože je to zábava, co odsýpá a každý díl má svou top část (tady je to za mě průběh salvou nepřátel s dvojkou cvičených psů), tak je to zábava, která se až nepochopitelně často sama shazuje. (11.04.2023)

Říkal jsem si: Kam se dá asi po dvojce stoupat? Bohužel se ukázalo, že v podstatě nikam a trojka je zopakování toho samého. Jen souboje působí o něco méně variabilně a ano, ke konci už to je úmorné. Choreografie navíc působí nacvičeněji a uměleji než minule. Vysypal jsem toho najednou docela dost negativního - ale jak ukazuje hodnocení, nakonec si mě to opět ukradlo, opět si to ode mě vysloužilo pár zasmátí, pár uznalých pokývnutí. Ten film se za sebe nestydí a přitom se přímo neshazuje. Nechá člověka kochat se svou okázalou bujarou nesmyslností. Je mi to pořád sympatické, i když už tomu dochází síly a představa čtvrtého dílu se mi jeví jako hodně blbý nápad. (14.05.2019)