Špioni

Zábavný film o špionských praktikách, kdy vidíme plno vychytávek, mizící inkoust, průklepový papír, kameru v klopě, až po velkou vlakovou nehodu. Všechny tyto věci fungují parádně a mají skvělé tempo. Na druhé straně je milostný příběh špiona a špionky z nepřátelské skupiny, který už tak zábavný není, ale upřímně to není taková tragédie. (02.01.2023)

Fritz Lang zrejme dúfal, že Haghi bude novým Dr. Mabusem. To, že sa o štyri roky vrátil radšej ku geniálnemu kriminálnikovi ( DAS TESTAMENT DES DR. MABUSE ) a tohto nevýrazného bankára nechal tak, je vlastne celkovým stanoviskom toho, že film nieje to pravé orechové. 150 minút ( F.W.Murnau Stiftung verzia ) je zrejme príliš dlhá na to ( a to mal prvý Mabuse takmer 4,5 hodín ), aby sa zameriavala viac na malinovkové scény, ako na teror. (21.11.2017)

Jak už samotný název napovídá, jde o film se špionážní tématikou od mistra napětí F.Langa. Film je svou propracovaností a napětím dost podobný ranějšímu Dr.Mabusemu, dokonce i představitel hlavní role je zde stejný a to charismatický R.K.Rogge. Poměrně velmi slušná jízda kterou trošku sráží snad až příliš happy endový konec. Shlédnutá 144-minutová verze. 80%. (27.03.2010)

Slušná špionská jízda, s kvalitami jen o rok staršího Metropolisu ale nesrovnatelná. Expresionismus už umřel, takže žádné slintání nad výtvarnou stránkou se nekoná. Už i proto, že tohle je mnohem mnohem komornější příběh až moc zaměřený na melodramatickou rovinu - vztahu muže a ženy. Opravdu nečekejte nic velkolepého, kde je každá druhá scéna pamětihodná. Jo a 90 minut má jen americká verze, ta pořádná a správná, kterou jsem viděl, má dvě a půl hodiny. Film jsem si užil v krásné obrazové kvalitě, před několika lety byl restaurován, takže vyčištěný obraz a taky nově složená hudba. (15.01.2008)

Po grandiózním sociálně-utopistickém Metropolisu se Lang vrací k látce jemu nejbližší, a to špionážním filmům. Veskrze jednoduchý děj, v němž zlosynný bankéř Haghi (Rudolf Klein-Rogge) vede dvojí život, je ozvláštněn řadou nesčetných intrik, zvratů a vyzvědačských udělátek (mizící inkoust, průklepáky). Lang konečně klade na psychologii postav větší důraz, nezobrazuje je pouze jako schematické figury (Spinnen 1 a 2). Snad jen ten cukrkandlový vztah mezi agentem 326 (Willy Fritsch) a kontraagentkou Sonjou (Gerda Maurus) mi přišel poněkud nadsazený. Jinak ale panuje spokojenost. 80% (17.01.2006)