Réžia:
Fritz LangHudba:
Werner R. HeymannHrajú:
Rudolf Klein-Rogge, Gerda Maurus, Lien Deyers, Willy Fritsch, Paul Hörbiger, Hertha von Walther, Lupu Pick, Fritz Rasp, Grete Berger (viac)Obsahy(1)
Agent č. 326 (Willy Fritsch) má príkaz zničiť sieť špiónov, no jedným z nich je i Sonja Baranilkowa (Gerda Maurus), do ktorej sa zamiluje. 326 sa snaží zistiť, kto je šéfom celej organizácie. Netuší, že je to bankár Haghi (Rudolf Klein-Rogge), s ktorým sa Sonja staví, že č. 326 ho odhalí, takže Haghi použije všetky prostriedky na oklamanie tajnej služby a eliminovanie agenta č. 326... (matriosa)
(viac)Recenzie (9)
"Malý film, ale se spoustou akce" jsou slova Fritze Langa, který se k tomuto filmu sám příliš nevracel. Svou délkou odkazuje ovšem mnohem více na jeho mafiánský megaopus "Dr. Mabuse", se kterým ho pojí i Rudolf Klein-Rogge v roli hlavního padoucha. Co ho s ním i s jinými Langovými filmy dále spojuje, je také jméno scénáristky, autorky předlohy a Langovy ženy They von Harbou. Jednou to může být náhoda, po čtvrté už si troufnu říci, že ta je právě největší slabinou Langových němých filmů. Potenciálně zajímavé náměty jsou z jejího pera rozmělněny do jakési dobové přízemnosti až nabubřelé naivity, které ve filmu nepomůže ani Langova sugestivní režie. Přes mé zdrženlivé hodnocení bych ovšem ke zhlédnutí určitě doporučil, akce a zajímavých momentů je ve filmu dost. ()
"Špioni" nabízejí spíš obdivuhodnou filmařinu než strhující příběh, postavy, myšlenky... Režiséra totiž senzační děj (inspirovaný sice skutečnou událostí, ale bytující - slovy kritika - někde mezi čistým škvárem a čistým expresionismem), psychologie a vývoj postav zajímají stejně málo jako společenská kritika (jeho vztah k všudypřítomným zázrakům techniky má blíž k fetišismu než ke kritickému nadhledu). Vše je podřízeno akci v zorném poli s Langem v úloze neviditelného impresária. Představuji si ho, jak řídí své divadlo světa se zaujetím a mistrovstvím rovným tomu, s jakým bankéř-zločinec Haghi (postavu s rysy Lenina, podle některých i Trockého, ztělesnil první manžel režisérovy ženy a scénáristky They von Harbou) ovládá svoji vyzvědačskou síť. (Lang prý v záběrech rukou často používal ty své. Možná jsou to ony, které v prvním záběru "Špionů" otevírají sejf, vlastně dveře do světa uměleckého díla ?) Během poslední půlhodiny se divák ocitá postupně ve vlaku, v tunelu, v bance a v divadle, a přitom ani na okamžik neopustí území špičkové akční zábavy. Zde se zametá cesta velkému Alfredovi. A nejen jemu : agent 007 má u Langa číslo 326. ()
Po grandiózním sociálně-utopistickém Metropolisu se Lang vrací k látce jemu nejbližší, a to špionážním filmům. Veskrze jednoduchý děj, v němž zlosynný bankéř Haghi (Rudolf Klein-Rogge) vede dvojí život, je ozvláštněn řadou nesčetných intrik, zvratů a vyzvědačských udělátek (mizící inkoust, průklepáky). Lang konečně klade na psychologii postav větší důraz, nezobrazuje je pouze jako schematické figury (Spinnen 1 a 2). Snad jen ten cukrkandlový vztah mezi agentem 326 (Willy Fritsch) a kontraagentkou Sonjou (Gerda Maurus) mi přišel poněkud nadsazený. Jinak ale panuje spokojenost. 80% ()
Fritz Lang zrejme dúfal, že Haghi bude novým Dr. Mabusem. To, že sa o štyri roky vrátil radšej ku geniálnemu kriminálnikovi ( DAS TESTAMENT DES DR. MABUSE ) a tohto nevýrazného bankára nechal tak, je vlastne celkovým stanoviskom toho, že film nieje to pravé orechové. 150 minút ( F.W.Murnau Stiftung verzia ) je zrejme príliš dlhá na to ( a to mal prvý Mabuse takmer 4,5 hodín ), aby sa zameriavala viac na malinovkové scény, ako na teror. ()
Zábavný film o špionských praktikách, kdy vidíme plno vychytávek, mizící inkoust, průklepový papír, kameru v klopě, až po velkou vlakovou nehodu. Všechny tyto věci fungují parádně a mají skvělé tempo. Na druhé straně je milostný příběh špiona a špionky z nepřátelské skupiny, který už tak zábavný není, ale upřímně to není taková tragédie. ()
Galéria (12)
Fotka © Universum Film (UFA)
Reklama