Nibelungové: Pomsta Krimhildina

Nibelungovia - kolos nemej, monumentálnej, nemeckej expresionistickej školy sa po do dobrodružne ladenej prvej časti s prvkami nefalšovanej romantiky preniesol v monštruóznu odvetu výšin trójskej vojny. Po smrti Siegfriedova sa ťažisko individuálneho boja jedného poloboha proti mytologickým nástrahám dostal k súpereniu dvoch táborov s ukážkovými davovými scénami, fantastickými choreografiami a zábermi-protizábermi v rôznych uhloch. Výborne dynamické, testosterónom nabité a mimoriadne svižné, za čo by sa ani taký Ejzenštejn nemusel hanbiť. Rovnako potešia prelínačky a krížový strih a ich umné zapracovanie, čiže aj napriek jednoznačnej zápletke nepríde k stereotypu. (20.11.2015)

Celý děj je věnován Kriemhildině pomstě. Kriemhilda se mění v temnou postavu a o to pozitivněji se náhle jeví lstivý Hagen. Celou polovinu filmu zabírá závěrečná bitva, v níž jsou všichni pobyti. Je to pěkná řežba. Tenhle díl mi přišel o něco slabší než první část. Byla-li síla prvního filmu v působivých prostředích, tak zde jsem si díky sevřenosti děje mnoha neužila. (28.01.2004)

Druhý díl Nibelungů má ještě velkolepější výpravu než první, režie stejně úžasná, bitevní scény zvládnuty na výbornou, herecké výkony na svou dobu nadprůměr. Verze s hudebním doprovodem Bottfrieda Rupperta je i přes svou délku (téměř 2 a půl hodiny) perfektní a nenudí. Celkově na stejné úrovni jako první díl (Siegfried) - 5*. (16.11.2008)

To samé co první díl, hodně náročný film, náročný v tom smyslu že divák musí skutečně hodně ubrat v očekávání a naladit se na vlnu nekonečných dlouhých prázdných záběrů které vedou od ničeho k ničemu. Pokud se ale dostane do toho stavu zjistí že film to až zase tak špatný není. Trvalo mi tři dny než jsem se donutil se do toho opravdu po hlavě vrhnout, a to snesu myslím si hodně. V souvislosti s tímto nemůžu film příliš doporučit komerčnímu divákovi, těžko ho dokouká. 55%. (26.12.2010)

Dovršení zkázy rodu Nibelungů - nejdříve v srdcích, poté na bojišti. Otec zabije syna, příbuzný příbuzného... protože germánská věrnost je nezdolná a nenávist věčná. Ale nejen mezi nimi propukne zmar, pohled na kdysi mocného Atillu, jak zhroucený sedí na svém trůně, v náručí mrtvolu syna, je nezapomenutelný. Výprava je podobně velkolepá jako v Siegfridovi, našlo se tu pro ni ale ještě větší využití - úžasné kostýmy, masky a výborně zrežírované davové scény. Přibylo více akce a naopak stereotyp, jenž mi znechutil druhou polovinu Siegfrida, už doznívá pouze v úvodní půlhodině. Takhle nějak jsem si Nibelungy představoval - epické, vizuálně fascinující, temné. Silné ****. (27.06.2007)