Réžia:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrajú:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (420)
Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní. ()
Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 ()
Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 ()
To, čo sa tomuto filmu jednoznačne nedá vytknúť je jeho revolučná myšlienka, nemenej výprava, kamera, komparz a dych berúca, monumentálna hudba. Nápad deja o sto rokov napred je síce tiež prevratný a vizionársky skvelo vykonštruovaný, no ten dej jednoducho zostarol. Navyše niekedy neviem prekusnúť to groteskné herectvo, najmä zo strany Brigitte Helm. 80%. ()
Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. ()
Galéria (119)
Fotka © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/001/158001931_5da233.jpg)
Zaujímavosti (82)
- Spisovatel David Foster Wallace chtěl pro svou knihu „Infinite Jest“ použít fotografii režiséra Fritze Langa z natáčení filmu Metropolis. Důvodem byla Langova pověst režiséra-tyrana, který nedbal na herce, jejich zdravotní stav ani bezpečí a zajímalo ho jen, aby scéna byla stoprocentně dle jeho představ. (Alfréda)
- Od roku 1961 bylo provedeno několik pokusů o obnovu původní verze. Při rekonstrukci v roce 2001 stále ještě chybělo mnoho materiálu, jak velké množství statických obrázků, tak i textů. Díky kopii nalezené v Buenos Aires v roce 2008 se podařilo zaplnit mezery. Výsledek byl prezentován 12. 2. 2010. (Zdroj: ČSFD)
- Scénář se mnohokrát přepisoval a jedním z možných konců byl i ten, kde hlavní hrdina Freder (Gustav Fröhlich) uletí do nebe ke hvězdám. Konec se sice nepoužil, ale posloužil jako základní kámen pro Langův film Žena na Měsíci (1929). (Alfréda)
Reklama