QEDA
QEDA
QEDA
Man Divided
Réžia:
Max KestnerScenár:
Dunja Gry JensenKamera:
Rasmus VidebækHrajú:
Carsten Bjørnlund, Sofia Helin, Marijana Jankovic, Stina Ekblad, Joseph Mawle, Dragomir Mrsic, Annika Wedderkopp, Thomas Hwan, Baard Owe (viac)Obsahy(1)
Je rok 2095. Svět je zpustošen ekologickou katastrofou. Hladiny oceánů vzrostly a přírodní sladká voda zmizela. Fang Rung, zanícený vedoucí kodaňské tajné zpravodajské služby, podstoupí molekulární štěpení, aby mohlo být jeho alter ego s kódovým jménem Gordon Thomas posláno zpátky v čase do roku 2017. Gordon se vydává po stopách vědkyně Mony Lindkvistové, jejíž průlomový výzkum se ztratil dřív, než mohl pomoci zachránit svět. Když Fang Rung ztratí s Gordonem kontakt, nevidí jinou alternativu, než se vydat do roku 2017 na vlastní pěst a pokusit se najít svou druhou polovičku dřív, než se svět navždy nenapravitelně vychýlí z rovnováhy. Fang Rung tak musí svést závod s časem, aby zachránil sebe i planetu. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
Zajímavý snímek ve mně zanechává rozporuplné pocity. 1) Spoiler. Film spojuje dvě nesourodá témata. Jedním je postapokalyptický svět s nedostatkem pitné vody. Druhým pak scifický projekt lidských dvojníků a cestování časem. Každé zvlášť mohlo být zajímavé. Dohromady ale vznikl poněkud zmatený a nedotažený obraz podivné budoucnosti. 2) Nikdy bych neřekl, že uvidím film, kde se mi bude stýskat po akci. Po jakékoli akci! ()
Sci-fi depka s celkem originálním pojetím cestování v čase. Film mě oslovil i po herecké stránce, ačkoliv jsem si zpočátku nemohl zvyknout, že Sofia Helin není Saga Norén. Horší to je s pomalým tempem, které mi celkem dávalo zabrat, protože jsem měl potíž s pozorností, což umocňovala celková strohost. Co se vyústění týče, tak to mě potěšilo a posunulo celkový dojem lehce přes průměr. 60% ()
Film se skvělou atmosférou, kterou trochu sráží doslovný vypravěč (někde by se hodilo trochu ubrat) a trocha té nelogičnosti (tak jak to u filmů s cestováním v čase bývá). Jinak mi příjde, že častá výtka podobných filmů je pomalé tempo, přitom ale to je to, co zde funguje úplně perfektně a umocňuje to tíživý pocit a depku. ()
Ne úplně jednoduché dánské civilní sci-fi o cestování v čase, u kterého je potřeba jej pečlivě sledovat a doufat, že Vám z něj nic neunikne. Jinak se totiž v příběhu ztratíte a závěr Vám bude k ničemu. Nápad určitě oceňuji, ale problém je, že i když je film poměrně krátký, tak místy svojí depresivní náladou dost nudí a soustředění divákovi moc neusnadňuje. Závěr to ale naštěstí docela zachránil. ()
Po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že se seveřani pustili do koprodukce proto, aby každý stát ušetřil co možná nejvíc. A paradoxně to situaci spíše prospělo (tedy podle mého názoru). Tvůrci se vykašlali na drahé triky a soustředili se na příběh; až mě překvapilo, co se z toho po vcelku nezáživném startu vyklubalo. Tam, kde logika začínala drhnout, jsem přivřel oko a slušně napsaný děj mě dovedl až k poměrně silnému závěru. Určitě nešlo o ztrátu času, nenudil jsem se. ()
Reklama