Réžia:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrajú:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (viac)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(viac)Recenzie (200)
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nejprve trochu nuda díky postupům z počátků zvukového filmu s absencí hudby a přílišnou popisností scén, i když jde o hledání sériového vraha malých dívek. Ozve se pískání (Edvard Grieg: Ve sluji Krále hor): http://www.youtube.com/watch?v=VCjc_OllHdE. Pak se ale pátrání po muži označeném M rozběhne a to díky policii i galérce a my díky režii Frize Langa zapomínáme dýchat. Snímek dostává tempo a finální scény jsou emociálně vypjaté (soud kriminálníků nad vrahem) a herecké výkony strhující (např. vrahova výpověď). Škoda otevřeného konce, ale i tak je Vrah mezi námi také dnes velkým filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=cIj3Bk0bhL8 ()
Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. ()
To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. ()
Na svou dobu určitě obstojně zvládnutý film. Němci před válkou a pár let po ní točit uměli to rozhodně i když nemůžu se tady u toho filmu zbavit jistého dojmu lehké podobnosti z Jackem rozparovačem (vrah píše do novin, provokuje veřejnost akorát nevraždí šlapky, ale děcka) takže možná lehká inspirace tu je, ale i tak to nemění nic na faktu, že vzhledem k roku natočení to je určitě neotřelé téma a celkem kvalitně převedené do filmu, aniž by to bylo nějak naivní nebo něco nedávalo smysl. S čím mám trochu problém je fakt, že po slibném úvodu se to trochu zadrhne. Vyšetřování tu není věnováno moc pozornosti spíš se film zaměří na zfanatizovaný lidi kteří si začnou hrát na policajty a chtějí vraha vypátrat sami a tahle linie už není moc zajímavá ve druhé půlce se děj víc rozmělňuje a už mě to tolik nebavilo, přesto aspoň ty silnější 3* filmu dám a mám určitě v plánu od jeho režiséra shlédnout aspoň ještě jeden počin, abych mohl trochu porovnávat.65% ()
Nejudivující pro mě bylo hlavně zjištění, že tenhle 80 let starý snímek je natočený tak poutavým a napínavým způsobem, že v klidu zastíní mnohé současné filmy s podobným tématem. Vedle neskutečně životného výkonu P. Lorrea, kterému se podařilo vytvořit z postavy vraha dětí osobu vzbuzující sympatie (!), má film hlavně ve druhé půlce rychlý spád a rozhodně upoutá pozornost, až hypnotické jsou pak scény soudu. Výhrady bych měla snad jen k některým plkacím poradám (dál už jen PP), kde hlavně zezačátku se třeba čtvrt hodiny nic neděje a banda šašků jen furt o čemsi spekuluje a ve skutečnosti nevyspekuluje vůbec nic. Nebýt tolik PP, byl by to film zřejmě naprosto dokonalý. I tak to ale na těch 5* stačí. ()
Galéria (32)
Fotka © Nero-Film AG
Zaujímavosti (41)
- Fritz Lang sa v rozhovore s Jeanom-Luc Godardom rozpovedal, že film M vníma čiastočne aj ako dokumentárny. (MikO_NR_1909)
- V roce 1995 bylo na základě průzkumu Svazu německých kinematografií konstatováno, že film Vrah mezi námi je nejvýznamnějším dílem v dějinách německého filmu. (classic)
- Natáčení probíhalo šest týdnů, od ledna do března 1931, převážně v pronajatém hangáru vzducholodí na letišti Staaken na okraji Berlína, kde scénograf Emil Hasler postavil kulisy. (classic)
Reklama