Po čom muži túžia

Pokud nejste vyznavači progresivního feminismu, nebo genderové vyváženosti stereotypů a máte rádi české romantické komedie, tak budete nejspíš spokojení. Nové české komedie jsou v současné době trochu na úrovni telenovel, kde se pokoušejí o vtipné scény. Tohle sice není žádný super inteligentní film, ale má celkem v pohodě děj i prvky komedie. (18.06.2021)

Byť novodobé české komedie zpravidla za moc nestojí a na nějakou opravdu dobrou člověk narazí, když se tou záplavou prohrabuje vidlemi (přesto takové najdeme a díky za ně!), tak tento spíše průměrnější počin pobavit dokáže. Námět není originální, vtipy nejsou inovativní, vše je tak nějak předvídatelné, ale jako celek to funguje. Langmajer to uhrál skvěle, Polívková jakbysmet. (25.10.2020)

Námět sice vykrádá Nancy Meyerovou a Langmajer taky nemá tolik toho šovinistického charisma jako Mel Gibson, scénáristé se mohli trochu víc odvázat, nebo alespoň věrohodně vykreslit vnitřní proměnu hlavní postavy, ale v porovnání s většinou současné české produkce je to ve výsledku až nečekaně zábavná komedie, byť ta zábava stojí a padá se skvělou Annou Polívkovou, která hereckým projevem věru otce nezapře. Trošku smutné a ženy poněkud degradující je vyznění filmu, které tvrdí, že ženy to mají těžké protože se musí líčit a chodit na podpatcích a skrze toto poznání se šovinistické hovado mění v gentlemana. (03.02.2024)

Tak jo, jdeme na to!! Podle názvu jsem očekávala vykradený scénář od Po čem ženy touží (což se potvrdilo). K podobným filmům jsem velmi skeptická a jsem moc ráda, že se to v tomto případě nepotvrdilo. Může za to Anička Polívková, která je z jedna mála komediálních hereček a ustála chlapskou figuru na jedničku. I návrat do "normálu" proběhl s přirozenou elegancí. Za normálních okolností bych dala slušnou trojku, ale v tomto případě tak trochu dorovnávám zbytečně nízké hodnocení jiných uživatelů. Nejde o film století, ale také to není žádný propadák. (03.10.2019)

Začne to živým televizním přenosem, který ukončí ostřejší výměna názorů. Právě ta stojí zatrpklého Don Juana místo šéfredaktora pánského časopisu. Vymění ho sympatická, ovšem nezkušená slečna, cynickému šovinistovi navíc jiná ženská, ano, opět ženská, vzápětí nabourá auto, peklo ze života mu dělá i bývalá manželka a vlastně i dcera, jeho mučení ženskými postavami tak ukončí až ocitnutí se v těle opačného pohlaví. Scénář v konfliktu muži versus ženy spoléhá na nejprovařenější klišé, nic nového nebo snad hlubšího absolutně nepřinese. To je potřeba podotknout a zdůraznit. Včetně umělého navozování genderových soubojů. Prostě chlapi koukají na fotbal a chlastají u toho pivo, ženské řeší šminky, jsou neurotické a hledají alespoň trochu normálního chlapa. Na druhou stranu při nízkém očekávání jde o snesitelný kus, u kterého se divák necítí hloupě. Celé to drží poměrně slušně pohromadě, tempo není zlé a divák musí ocenit nejprve solidního Jiřího Langmajera a posléze výtečnou Annu Polívkovou, která dostane ideální prostor ukázat svůj komediální talent. Například vedle pitvořící se Kláry Issové v Zoufalých ženách je její výkon hodný dvojnásobného uznání. I když vlastně po téhle žánrovce nic nového o tom, po čem vlastně muži touží, nevím. (22.04.2019)