The End of the F***ing World

Už v Addamsově rodině si z ultranihilistické stylizace dělali legraci, v South Parku mají zase goth kids. I tady jsem čekal, kdy někdo mrkne do kamery, aby dal najevo, že si uvědomuje, jak to je hloupý - ale bojím se, že to tvůrci myslí víceméně vážně. Bohužel nejsem patnáctiletý rozervaný beatník, takže mi je z toho jen trapně. Ale asi chápu, že pubertální děcka (ať už věkem, nebo myslí) v tom najdou útěchu v tomhle krutém konformistickém světě, co drtí jejich křehké a jedinečné duše. Holt od Harolda a Maude už se k tomuhle námětu nad rámec komedie/parodie nikomu nepodařilo přiblížit bez spálení. (08.01.2018)

On má pocit, že je budúci sériový vrah. Ona je vulgárna a má problém s pravidlami. Padnú si do oka. On ju považuje sa svoju prvú obeť. Ona jeho za niekoho, kto jej rozumie. Takto nejako sa začína divoký road-trip prazvláštnej dvojice, ktorá spolu ujde z domu s vyhliadkou na lepší život. Seriál je to vtipný, svižný, čomu určite prospel aj fakt, že má len osem približne 20-minútových epizód. Žánrovo by sa dal zaradiť do priečinka čierna komédia, avšak skrz ústrednú dvojicu sa riešia aj problémy spoločnosti, vzťahové záležitosti a dospievanie ako také. Atmosféru skvele dopĺňa hudba, ktorá má v každej scéne, čo povedať. Veľmi sa mi tiež páčili statické zábery na Jamesa a Alyssu, ako niekde stoja, alebo sedia. Sú to zábery plné bizarnosti, humoru, ale aj tragédie. Ak teda máte voľné poobedie, vrelo vám tento britský seriál odporúčam. (07.02.2018)

Po první epizodě, která pro mě byla tou nejlepší, jsem neměl tušení, kam bude příběh nadále směřovat. Hrdinové ještě byli poutaví a nepřevažovala u nich otravnost. Ta druhá charakteristika však také plnila svůj účel a nadále se s ním úspěšně pracovalo. Přestože si seriál zvládl udržet svůj styl, tak se začal po jedné zlomové události postupně zmírňovat a vyvíjet uvěřitelněji. Na jednu stranu mě mrzí, že jeho divokost už nebyla tak vysoká, na tu druhou bych možná nadával víc, kdyby mu zůstala. A ať se, prosím, seriál nerozrůstá o další řady. (Netflix) (03.03.2018)

„LIDI NEMŮŽOU BÝT ODPOVĚĎMA. JSOU SPÍŠ OTÁZKAMA. JAKO TŘEBA: PROČ JSEŠ TAK NESCHOPNEJ TÁTA?“… /// Netflixovská týnejdžerská jednohubka o smutnejch věcech, z níž si můžou vzít ponaučení mladí i staří. Jde jen o to, jestli to ti první poberou a ti druzí vydržej. Příběh je, stejně jako jeho hrdinové, zvláštní. Vulgarity, krvavý cákance, rebelie hlavních postav, hra s divákem..., můžou vzbudit dojem, že sledujete něco neobvyklýho. Hodně lidí seriál osloví právě díky tomu. Asi bude záležet na věku. Oba hrdinové nemají z různých důvodů jednoduchý dospívání. Jsme svědky mnoha vnitřních monologů, kterýma dávají světu vědět něco o sobě. Svojí bezprostředností poukazujou na svý problémy. Postupně se z toho stává sociální drama, v němž je situace hrdinů čím dál víc bezvýchodnější. Obě postavy prochází vývojem a nutí diváka na ně měnit názor. Postupně odhalujou onu rejhu, kterou mají na srdci a v duši. Snaží se ukázat, že ten rebelskej útěk má za cíl něco víc, než jen užít si života. Že v tom jejich zkurveným světě je pro ně lepší bejt banditou a poslat všechny do hajzlu. Což je mimochodem přání každýho normálního teenagera. Nejsem dospívající puberťák. A už vůbec ne outsider (teda... aspoň si to myslím...). Možná proto na mě tenhle seriál nepůsobí nějak výjimečně. Vidím, že je jinej, odlišnej od televizní klasiky, ale čekal jsem něco jinýho. Víc odlehčenýho, vtipnýho. Tady jde o vážný věci (a nemyslím tím zabití). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej komiks, kterej v roce 2013 napsal Charles Forsam, neznám. 2.) Abych něco cejtil, strkám ruce do friťáku. 3.) Thx za titule „jneck“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (31.01.2018)

Je to past. Trailer seriálu je jako první díl: nadupaný, sexy, nekorektní, bezstarostný a vtipný. Ale s každým dalším dílem se seriál posunuje od černé komedie k sociálnímu dramatu, všechno je smutnější, realističtější, bezvýchodnější. Čím víc se mají hrdinové rádi, tím je všechno temnější a víc nahouby... a na konci, na konci se mají hodně rádi. Na stupnici smutku dávám osm Hačiko z desíti možných. (24.01.2018)