Cintorín domácich zvierat

Naprostý souhlas Caligarim... knižní předloha je schematická a předvídatelná až hrůza a jediné, co ji tlačí do nadprůměru je slušná Kingova stylistika a práce s atmosférou. Z tohoto pohledu patří dílko Mary Lambert do skupiny těch lepších filmových zpracování Kingova díla – neprzní, drží se předlohy, uchovává celkem působivou paranoidní atmosféru a divákovi se nijak zvláště nevzpouzí – zkrátka, příjemně se na to dívá. Rozhodně si nemyslím, že by byl Stephen King autorem literárně přelomových knih a Hřbitov dokonale vystihuje jak mistrův standard literární, tak standard filmových předělávek jeho díla. (02.08.2004)

Film se od knižní předlohy příliš nevzdaluje, aby taky ano, když se její autor podepsal i pod scénářem. Na snímku je těch dvacet let hodně znát, silně se projevilo i nutné osekání knižního textu, některé záležitosti pak působí nedotaženě, zkratkovitě nebo nelogicky, protože jim chybí kontext. Přes všechny tyto nedostatky mě film i dnes bavil, jeho atmosféra na mě stále funguje a užil jsem si i závěrečné Ramones. Kdo nečetl knihu, nemůže tu vzájemnou provázanost s kapelou pochopit, já to kvituji s kontrolovaným nadšením a zvyšuji své staré hodnocení. (30.07.2019)

Film jsem si pustil hned asi dvě hodiny po dočtení knihy. Film, který jsem si v hlavě promítal během četby, byl úžasný psychologický horor s atmosférou Kubrickova Osvícení. Skutečná adaptace ja místo toho pouze příjemné béčko, na němž musím vyloženě vypíchnout jedno negativum - strašně špatně hrající hlavní postavu Louise, který nemá s tím knižním snad nic společného. Ona ta kniha věnuje představení postav opravdu hodně prostoru, což ve filmu logicky nejde (při zachování stopáže) a už jenom proto nemůže mít takový dopad. Když se stala ta klíčová událost hrdinům v knize, opravdu jsem s nimi soucítil a bylo mi jich hrozně líto, ve filmo jsem to bral pouze jako vítaný posun děje. Což celkovému dojmu dost ubere. A další věc - úplně se změnila podstata zla. Ve filmu jsou ti vzkříšení jenom pouhými zlými polozombíky, kdežto kniha operuje s jakýmsi vševědoucím a skoro všemocným inteligentním zlem (jako třeba v knižním It), což je mnohem působivější. Když ale člověk odhlédne od lepší předlohy, musí uznat, že je Pet Sematary velmi slušný horor (zvlášť ve finále).Horror movie of the year (09.02.2011)

Mrazive prekvapenie! Dej je sice velmi priamociary, jednoduchy a popreplietany kiksami, avsak ako sa atmosfera nastartuje na zaciatku, nepovoli az do uplneho zaveru filmu. Hlavne skvely, tragicky zaver (dokonca zo mna vyskrabal aj trosku emocii) mi dokonca pripomenul Kubrickovo Osvietenie. Keby boli niektore detaily (indiansky cintorin) a samotne charaktery viac prepracovane, mame tu dalsiu klasiku zanru. (7/10) (21.09.2007)

Jedna z těch lepších adaptací Štěpána Krále, i když jeho novelu řadim spíš k těm průměrným / lehce nadprůměrným. Ta i na ploše 370 stran působí jaksi natahovaně a pořádně se rozjede až v úplnym závěru. Co se týče filmu, ten je na tom sice obdobně, ale aby obsáhnul to nejdůležitější z knihy, žene furt dopředu. Tragédie se tu tolik neoplakává a poměrně rychle se tahle část promění do klasické vybíjené. To mně rozhodně vyhovuje víc. Pravda, herecky asi trošku slabší, avšak tuhle černou kaňku spolehlivě kompenzuje příjemná atmosféra a povedené masky, vše samozřejmě v kabátu sympatických osmdesátek. (09.02.2016)