Conny Plank: Možnosti noisu

Syn točí dokument o svým tátovi, kterýho vlastně nikdy moc nepoznal, protože většinu času pracoval a protože umřel docela mladej. Problém spočívá v tom, že to je zábavný úměrně tomu, kdo mluví na kameru a jakej starej bizarní videoklip se vytahuje z archivu. Ale přinejhorším je to užitečný jako inspirační zdroj k hudbě 70. a 80. let. A ten Bowie tam vlastně vůbec není, to je spíš takovej reklamní trik. 7/10. (06.11.2017)

Tento revolucionář zvuku má mnohem větší význam, než si v našich malých zeměpisných šířkách (malých také duchem) dovedeme vůbec představit, ale naštěstí Němci si svých výjimečných lidí dokáží vážit a proto vznikl i tento dokument.Výběr vlastního syna jako průvodce tvorbou tohoto avantgardisty byl jen logickou nutností, syn tak měl možnost poznat mnoho lidí z hudebního průmyslu, které jeho otec přímo, mnohdy až fatálně ovlivnil (tak mě napadá, až u nás jednou zemře pan Jan P. Muchow, s pozůstalými muzikanty se pak bude setkávat paní Jiřina Bohdalová k maximální spokojenosti všech amatérských recenzentů na tomto portálu).Hned na počátku 70. let byl u Kraftwerk, zakladatelů elektroniky a také německých Floydů jménem Eloy, přítomnost Bowieho není zde vůbec nutná, neboť nejenom Bowie, ale i Eno společně byli velmi ovlivněni tehdejší tvorbou Cluster a Neu!, ve kterých měl Plank také své šikovné prsty a uši, které slyší trávu růst.Pro mě osobně bylo překvapivé zjištění, že zkraje 80. let stihl spolupracovat i s velmi příjemnými irskými folkaři Clannad, ale jeho přímo hymnickým dílem je skladba Vienna, vedle Fade To Grey od Visage, resp. také Ultravox - hlavní to hymna všech tzv. novoromantiků (pokud si vůbec někdo dovolí kritizovat nějakou údajnou bizarnost v obrazovém zpracování tehdejších hitů formou klipů, měl by si nejprve 100x v řadě pustit právě video k Vienna a následně cokoliv z české produkce tehdejší socialistické doby, porovnat to a pak to teprve zhodnotit, aby bylo opravdu jasné, jaký význam slovo bizár vlastně má!).Na vlně new - wave ovlivnil Killing Joke, mnohem více popové Eurythmics i jejich předchůdce The Tourists, neprávem zapomenuté australany Hunters & Collectors, americké šílence Devo, italskou rebelku Nannini, domácí poklad Inge & Annette Humpe, temného Witta, francouzské Les Rita Mitsouko, jež byli i u nás ve své době trochu známí ( a ano, právě tito možná jsou lehce bizarní, a co?).Samostatnou kapitolou je pak novovlná ikona Ideal a DAF, kteří patří k zakladatelům brutálnější odnože elektroniky známé jako EBM.Ve výčtu závěrem nebude od věci připomenout i fakt, že Plank vyprodukoval skvělým A Flock Of Seagulls z Liverpoolu, kteří své poslední LP nahrávali s Pražským Filharmonickým Orchestrem v ul. Ve Smečkách v roce 2018, instrumentální opus "The Traveller" (1983).Odkaz tedy mnohem větší, než ti, co o něm nic nevědí, ale dovolí si zmiňovat zcela absurdní argumenty a hodnotit tak něco, čemu vůbec nerozumí.To jsme ale znova u té malosti, kterou Conny Plank naštěstí nepoznal, neboť od ní pracoval 500 kilometrů směrem na Západ.. (05.05.2019)