Creed II

Pokud nemáte rádi filmy ve kterých už po pěti minutách tušíte jak to celé dopadne, tak se tomu radši vyhněte. Nepřiznaný, ale zase je pravda, že maximálně tak z půlky dobrý remake Rockyho 4 je totiž tento počin. Bohužel opravdu bez čehokoliv překvapivého nebo nějakého wow momentu který to vytáhne z průměru. Nejlepší scéna je pochopitelně ta kdy namachrovaná negerská držka dostane od Draga Juniora co proto. Samotná odveta v Rusku už je pak naprosto předvídatelná. Nicméně Dolph v roli Draga Seniora naprosto přesnej za něj ta 3*50% (23.11.2018)

Creed 2 je pro mne možná největším a nejpříjemnějším překvapením loňského roku. Jelikož už mě dost unavuje pravděpodobně jediný neustále používaný koncept sportovních filmů “první prohraješ, pak se vyburcuješ a na konci tě čeká fenomenální vítězství,” přistupoval jsem k dvojce znovu nastartované série striktně skepticky a možná i to byl hlavní důvod, proč jsem si film neskutečně užil. Jedničce jsem svého času napálil taktéž pětikvalt, ale pamatuji si, že co do konceptu těchto žánrých filmů je Creed Ryana Cooglera mnohem standardnější, a samozřejmě mimořádně natočený, proto byl i univerzálněji chválenější. Dvojka je ale dost jiná. Už od začátku. Neskutečně mě chytla atmosféra, a v druhé půlce jsem byl vlivem rodičovského elementu přímo dojat. A pak je tu samozřejmě finální souboj, který je opět skvěle natočený a já nedokážu pochopit, co je přesně Caplovi vyčítáno. Creed II je precizně a dojímavě natočen podle dalšího kvalitního scénáře, v patřičných momentech dokáže hezky udeřit na solar plexus a jindy zase emocionálně odrovnat Rocky (naposled) s Michaelem B. Jordanem do toho dali fyzicky naprosto vše (ať už jej můžu nebo ne, tohle přiznat musím). 10/10 a pocitově si dokážu představit, že na rozdíl třeba od Wrestlera si film rád pustím znovu. A teď mi dejte tu trojku s Mr. T, jelikož vrátit do hry rodinu Dragových byl vyloženě brilantní tah. (11.03.2019)

Jako celosvětově neúspěšná thaiboxerka, která v životě nebojovala o větší titul než Horních Kotěhůlek (kterej jsem prosrala diskvalifikací) sem se na Creda 2 těšila a snímek samotnej mi zrovna tu mojí diskvalifikaci krásně připomněl až jsem se zasnila, jaká to byla bomba, kopnout tu holku tehdy do hlavy. Škoda, že jsem si neuvědomila, že klečí na jednom koleni a můj krásný headkick tak rozhodčí neocenil. Každopádně Creed 2 je film, kde je všechno od Rockyho po Creeda přes hrozivé hovado Draga Jr. a hrozivé hovado Draga seniora až po extra ohavnou maskoidní ohavu slyšící na jméno Brigitte. Hádám, že Sláj je rád, že jim to manželství neklaplo, protože vedle tohohle bubáka se každé ráno probouzet, to by určitě nechtěl. Adonis se vrátil z Wakandy poté, co dostal přes držku v boji o trůn aby dostal přes držku v boji o pás mistra a světa k tomu. Máme tu tak klasickou sebelítost nebo spíš sebenenávist typu - Stojím za píču, dostal sem přes píču, do píči, pyčo - až po křest ohněm a zmrtvýchvstání formou brutálního tréninku v Buddhou zapomenuté prdeli s Rockym po boku. Vše tak směřuje k epický odvetě kde jinde než v Rusku. Adonis se oblékne do černý, aby ho po zápase funebráci nemuseli převlíkat, kdyby to zas nevyšlo a jde se pokusit Viktorkovi zamáčknout rypák do mozku a zarazit zuby tak hluboko, že by si je kartáčkem čistil přes prdel. Viktor mu chce na oplátku prostě jen urazit palici a tak mezi nima funguje krásná symblióza. Creed 2 mě bavil, kadopádně trénink neměl ty koule jako kdysi v Rockym 4 a Creed nebyl po rozbití huby tak v prdeli jako Rocky ve trojce. I tak si tenhle snímek ráda pustím znova už kvůli té diskvalifikaci, která mě fakt rozesmála, až kino koukalo co mi zase jebe. (25.11.2018)

"My son will break your boy..." Zatímco jednička mě svým vznikem a následně i filmem urážela, tak dvojka měla skvěle zametenou cestičku. Příběh je nyní vystavěn na kvalitním základu Rockyho IV (1985). Takže když film začíná Dragovic rodinou, tak jsem velmi potěšen. Tohle je zápletka, na které se dá postavit celý a hlavně kvalitní film. Podařilo se? Ani ne, protože režisér ač má skvělou látku, tak jí háže do koše a raději natočí film, který tu byl mnohokrát předtím a který už nemůže v roce 2018 uspět. Začínat, že hlavní postava vyhraje titul a je šampión? Jasně. Naštve se, když mu minulost zaklepe na dveře? Ovšem. Vezme zápas, i když je manželka proti? Samo sebou. Dostane ultra nakládačku, aby se mohl dalších půl hodiny litovat...? No ano. A bude následovat scéna, jak trénuje tak tvrdě, že v dalším zápase z něj bude úplně jiný boxer? Hm, tohle tam je taky. Ten mustr, podle kterého pan režisér jede, je ohraný víc, že gramofonová deska Queen. Navíc příběhově film velmi ubral na sportu a přidal rodinné a manželské scény tam kde mohl. Dialogový Creed má sto třicet minut právě kvůli tomuhle. Mě těší, že vidím Slye a Lundgrena, tedy Rockyho a Ivana po skoro třiceti pěti letech naproti sobě. Hned si vybavím mladičkého Stallona jak buší do masité hory v Rusku, která odpovídá "Musím Tě zlomit!". Hudba a někdy samotný kontext, plus finální titulky mi dávají za pravdu, že se to snaží sequelovat film z roku 1985, co to jde. Snaží se zavděčit fanouškům, co to jde. Stačí mi to ke štěstí? Asi ne. Sly už je vyčerpaný a jediné, co dělá úsměv na tváři je Dragovic famílie, které jsem tentokrát opravdu přál, aby vyhrála. Další už prosím netočte. (50 %) (22.12.2018)

Já Slyovi rozumím. Taky strašně rád lezu do tý samý řeky klidně i podvacátý, a i když to třeba devatenáctkrát stojí za houby, jasně že tam skočím i příště, protože vzpomínky prostě někdy nestačej. Tak to ze strany Silvestera vnímám já. Takže i když mě to pomalu přestává bavit, čím dál tím víc mu rozumím. (Vancouver, Kanada) (28.12.2018)