Cez kosti mŕtvych

Vážení, vždyť je to z velké části černá komedie, jak vyšitá. Trefná slova paní Agnieszky, tak trochu Tarantin v ženském podání. Ve zdejším popisku žánrů by tam měla být uvedena, protože z ponuré atmosféry první poloviny filmu se postupně stále více forma točí ke svéráznému humoru. Krimi, drama, mystika, ale i ta komedie, která v popisku fakt chybí a je to poměrně zavádějící. Čekala jsem totální depku a dostalo se mi dobré zábavy, i když asi ne pro každého, protože míchání žánrů je opravdu velké, dokonce až k nadsazené pohádce :-) Sama podobné míšeniny ve většině nemusím, ale kdo umí, ten umí. Chápu, že dost záběrů mrtvých či vycpaných zvířat někomu hodně vadí, ale ve filmu mají zásadní význam. Hlavní představitelka se se svou rolí poprala skvěle, a věřte, že jsem jí dost rozuměla, i když občas dokázala pěkně lézt na nervy :-) Paní Holland s revolučním srdcem i elánem se s ní hodně ztotožnila. Dle jejích slov ji také současná "lovecká" polská politika velmi štve. Obávám se, že myslivci a lovci budou tento film snášet těžce. A na závěr, pan Krobot měl sice vedlejší, ale velmi povedenou roli. Nehleďte na hodnocení a jděte se na film podívat do kina. Originál každým coulem, nuda ani náhodou. (25.03.2017)

Kniha je sama o sobě někde jinde. Je to s ní docela těžké, proto i přenesení na filmové plátno mohlo působit i dost pozitivně automatiky. Jenže samozřejmě věc jako tato je dost těžká na přenesení. Máme zde zážitek ,který je dost o psychice, prožívání a jedinečném jazyku paní Tokarczuk. Paní Holland se nicméně snažila využít i svůj filmový jazyk a dát tomu nový nádech. To se nedá říct, že by se nepodařilo. Jenže tohle má své osobní kouzlo, které nejde jen tak přenést a nebo pro někoho pochopit. Pokud se v jednom ztratíte, je konec. A ani moc nejde o to, jak to je zpracované. (10.12.2019)

Podivný antimyslivecký film. Ne, že by se mi líbilo zabíjení zvířat nebo myslivecká  krvežíznivost, ale tohle bylo přitažené za vlasy až běda. A k tomu místy dost zbytečně nechutný naturalismus, který dává snímku jakousi průběžně svíravou nepříjemnou pachuť. Znám mnohem kvalitnější současné polské filmy, než je zrovna tento. Agnieszka Holland mě opět nijak neoslnila. (12.10.2021)

Společně s In the Fade nejlepší zážitek z KVIFF. Když se řekne Polsko, vybaví se mi pánbíčkáři a nekvalitní čokoláda. Agniezska Holland tento můj osobní mýtus rychle smetla ze stolu. Pokot je totiž snímek absolutně obrovského světového měřítka, troufám si říct řemeslně lepší než polovina americké produkce na světě. No, čím bych začla. Co pochválím na prvním místě jsou skvostné exteriéry, hlavní herečka, následně vedlejší herci, dokonalá kamera i střih a do toho kulervoucí soundtracky. Pokot je takový film, který mě hřál u srdce tou všudypřítomnou poctivostí, snahou a pílí. Řemeslně je to opravdu vrcholová záležitost a co se týče příběhu, já jako milovnice zvířat jsem se v tomto tématu našla. Navíc zdejší černý humor nemá jedinou chybu a potěšila i vtipná role pana Krobota. Závěr a rozkrytí bylo vzhledem k dlouhé stopáži možná trošku zbrklé, ale to mi nezkazilo tenhle jedinečný různožánrový zážitek. KVIFF 2017 (28.07.2017)

Celkem by mě zajímala cílovka tohoto filmu, protože nevěřím, že existuje. Je tu snaha o jakýsi spirituálně-eticko-vědecký přesah, ale přitom film působí většinu času dost nudně nebo sledujeme trpící zvířata (případně ta, co to už mají za sebou). Závěrečná pointa není úplně špatná, ale přišla až poté, co jsem několikrát zvažoval odejít z kina, takže celkový dojem z filmu to už úplně nezachránilo. A nezachránil to ani následný diskusní panel s režisérkou: "Chtěla jsem něco od této spisovatelky natočit a toto mi jako jediné přišlo, že by to zfilmovat šlo..." (Nejsem si jistý, zda to kvalitně zfilmovat šlo, ale každopádně tohle nebyla ideální cesta.) * FamuFest, BioOko (09.03.2024)