Underground

Velmi dlouhý a zajímavý filmový zážitek. Najdete zde jak nezapomenutelné scény (bombardování zoo), tak i scény které nedávají příliš velký smysl ( a to i na Kusturicu). Hudební scénky jsou zpočátku velmi zajímavé, zvláště pak ta úvodní, bohužel postupem času jsou už trochu monotoní a začínají vás tak trochu otravovat. Celkový dojem z filmu také částečně kazí jeho délka, kvůli které je zde i velké množství hluchých míst. Přeze vše je však underground unikátní filmový zážitek, který rozhodně stojí za to. (11.10.2009)

Emir Kusturica natočil strašně zlej a nebezpečnej film, že by s trochou nadsázky mohl sedět v Haagu vedle kolegů Mladiče a Karadžiče. Extrémní hodnocení je možná nefér vzhledem k bombastický hudbě Bregoviče, velmi solidnímu hraní a dobrým filmařským nápadům, ale tahle především ideologická zrůdnost mně nedává na výběr. Do prdele, Emire, copak si vážně myslíš, že jugoslávský lid je jen směsice alkoholiků, zlodějů a děvkařů, kteří se rozhodli kalit po zbytek svýho života? Copak partyzánský odboj za druhý války byla jen záminka ke krádežím a obohacování se? Fakt si myslíš, že Titova vláda se dá přirovnat k zamknutí lidí do sklepa? A vážně a tady seš kretén non plus ultra, chceš Jugoslávii jako velkou srbskou říši, kde ostatní etnika jsou méněcenná? Ne etnická a náboženská různorodost, ale kryptofašismus lidí jako Kusturica nebo Miloševič stojí za rozpadem Jugoslávie. Josip Brož se obrací v hrobě. (14.08.2011)

Balkanska party #2 - Cim je pro Cinu "To Live" Yimou Zhanga, tim je bezpochyby Underground pro Yugosferu. Takze epicky prulet nekolika dekadami za dob valky a stridani ruznych rezimu, v tomto pripade navic jeste prospikovano snahou o vtip. Samozrejme balkan neni Cina, takze je nutne si hned par hvezd odecist diky nesympatickym hercum, produkci, prostredi atd. Kazdopadne koncept Undergroundu a preckavani v podzmenim vaultu je spravne Falloutovsky a alespon druha pulka je diky nemu vyzivna. 5/10 (12.06.2012)

Velkolepý epos z dějin Jugoslávie posledních padesáti let. Války a osobní tragédie podány ne v patetickém duchu, ale v proměnlivém autorském i vypravěčském postoji. Scény přecházejí od grotesky k obrazům nezapomenutelné síly, bezstarostnost se mění ve zradu, pábitelství v bratrovraždy. Dějiny jako přecházení z války do války, tomuto koloběhu nelze uniknout ani (nedobrovolným) vystoupením z času, ukrytím v podzemí. Tři roviny bytí – „na povrchu“, v podzemí, ve smrti (závěrečný obraz ostrova, kde jsou odpuštěny všechny viny). (15.11.2005)

Mohli by sme len slepo špekulovať nad tým, ktorý z ústredných motívov a myšlienok bol hnacím prvkom Kusturicovo myšlienkového pochodu počas tohto príbehu. Faktom ale je, že hlavných motívov je počas filmu niekoľko a každý z nich dostane dostatok priestoru no to, aby ho Emir stihol svojim tradičným, tragicko-humorným štýlom, ktorý miestami zachádza až do absurdnosti, vyjadriť a spracovať ucelene a komplexne. Originalita v Kusturicových filmoch naberá nové rozmery. Predstavivosť, tvorivosť, kreativita, farebnosť, hudobnosť, z toho všetkého srší toľko energie, že aj napriek nesmierne vážnej a tragicky ladenej atmosfére som bol po filme pozitívne naladený. Príbeh sa fiktívne drží skutočných faktov balkánskej politicko-vojnovej histórie. Jednotlivé dejové časti príbehu pôsobia nanajvýš hekticky a raritne, celok je paradoxne pomerne ucelený a komplexný. Aj keď som pozeral kratšiu (167') verziu, tak som mal najväčší problém s dĺžkou. 80%. (19.05.2009)