Toc Toc

„OCD, OCD!“ „Kdo je tam?“ „Tady bipolár odvedle. Kurva, hned otevři, nebo rozkopu ty dveře!!!“ „Je odemčeno, pojď dál, já nesmím sahat na nic, co začíná na „K“, nebo má méně než tři slabiky.“ „Ne, díky, už nemám náladu.“ Dzzzzzzzz. Všichni ti, kdož v té záplavě fekálních trapáren a přitroublých hihňáren pro pubertální instáčové kokoty posledních let citelně postrádali nějakou milou, opravdu vtipnou a inteligentní kokotmédii, si teď pěkně srovnají ve skříni dokonale složené ponožky tak, aby jim v komínku na milimetr zařezávaly hrany na obou jeho stranách, vydrhnou si do běla ruce Savem, desetkrát zkontrolují, jestli opravdu zavřeli v kuchyni plyn, mimovolně pošlou všechny kolem nahlas do piče, umístí se naprosto symetricky na osu televizního křesla a ihned poté si to okamžitě nerušeně pustí! V podstatě stominutový vtip o tom, jaxe pár obsedantních kompulzistů takhle sejde v čekárně u psychiatra, ovšem vymazlený do perfekce tak, že mě přinutil několikrát se brutálně zachichotat, papoušci mě dokonce vychýlili z osové souměrnosti a na hodinu a půl mi to úplně odstřelilo toureta! „Kokoti vyjebaní!“ Dokonce jim v tom hraje i Babčáková a má skvělý iberský přízvuk. A Chimenézovic Saši bych z fleku dobrovolně vybělil záclony, přičemž by mi nemusela vůbec na nic sahat. (13.12.2020)

Dost zvláštní španělský snímek. Jak asi může dopadnout, když se vám v jedné čekárně sejde šest lidí s rozlišnými formami OCD? O vtipné situace pak rozhodně není nouze. On uznávaný psycholog se stále není schopný dostavit, a tak se pacienti rozhodnou si pomoct sami. Vystavují se různým stresovým situacím a snaží se překonat své poruchy. Je to dost dobře udělané s člověk se u toho skvěle pobaví. Konec se dá tak trochu čekat, ale i tak může člověka překvapit. "Radši otevři nohy!" (15.09.2021)

Hned na začátek svýho komentáře musím poděkovat uživatelce Ratchetka za tip na tenhle film, kterým se mi o5 trefila do chuti. Už když jsem si četl zdejší obsah mi to přišlo jako parádní námět. A vskutku. Nakonec z toho vznikla geniální konverzační komedie. Hned bych bral nášup v podobě druhýho dílu. (16.06.2023)

První polovina sice pár vtipných momentů má, ale jinak na mě působila celkem průměrně, asi taky proto, že je celá jenom úvodem. Naštěstí v druhé polovině se to konečně rozjede a funguje to přesně tak, jak má, začne to být plné různých vtipných situací a vlastně mě to pak bavilo až do konce. Navíc je to chytře napsané (jen moc nechápu, proč do toho museli strkat náboženství), skvěle zahrané a slušně natočené, dokonce se i režisérovi povedlo něco, co se v mém případě povede málokomu - oblíbil jsem si všechny postavy. VŠECHNY. A pro mě osobně vede bakteriofobička a čárofob, protože ten jeho životní styl je prostě... bizarní :D Ta pointa na konci mi přišla trochu navíc, aby v tom byla ještě jedna duševní porucha, ale taky pobavila, ostatně jako většina filmu. Takže i když to ze začátku moc nadějně nevypadalo, nakonec se z toho vyklubala dost povedená komedie, jakých je v dnešní době čím dál tím míň a míň... 4* (10.01.2021)

Přišlo mi na začátku, že jde o zadání na téma podejte nějak vtipně možné psychické poruchy, aby se divák poučil a ty lidi neodsuzoval, ale pokusil se je pochopit. Naštěstí v poslední tři čtvrtě hodině došlo k oné sebe-terapii se třemi minutami a konečnému rozuzlení, kdy těm lidem stoupnulo sebevědomí, že se ta psychická porucha dá nějak zvládnout. Že tam jde o nějaký podraz, to napadne diváka asi hodně rychle, a v podstatě se dalo vylučovací metodou přijít i na to, co se děje a kdo v tom jede. Tam mi to přišlo malinko odfláknuté, protože by stačilo, aby někdo z jedné skupiny uviděl náhodou fotku jiné skupiny a bylo by po překvapení. Ona ostatně i ta sekretářka byla střelená včetně těch kočiček. Ale ten konec je hodně pozitivní a příjemně mne překvapil. (05.11.2022)