Réžia:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Masaru SatóHrajú:
Toširó Mifune, Tacuja Nakadai, Jóko Cukasa, Isuzu Jamada, Daisuke Kató, Takaši Šimura, Hiroši Tačikawa, Eidžiró Tóno, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe (viac)Obsahy(2)
Bezmenný ronin, samuraj bez pána, sa v roku 1860, na konci éry dynastie Tokugawa, túla krajinou, až dorazí do mesta, ktoré je rozdelené medzi dva zločinecké gangy. Keď predvedie svoju šikovnosť s mečom, vodcovia oboch znepriatelených skupín si ho chcú najať za yojimba - osobného strážcu. On sa však rozhodne poštvať ich proti sebe a oslobodiť tak mestečko spod ich nadvlády. V roku 1964 nakrútil Sergio Leone remake s názvom Pre hrsť dolárov s Clintom Eastwoodom v úlohe bezmenného pištoľníka. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (219)
Hrdý a namyšlený super ronin dopracoval u císaře, a tak se vydal do vesnice plné dementů nastolit mír a pořádek, čehož se snaží docílit pomocí naprosto viditelné a ubohé lsti, ale protože se kolem něj pohybují pouze ti výše zmínění dementi, tak se mu to docela solidně daří. Náš ronin má potenciál vyvraždit 3 podobné vesničky odpoledne u kávy, ale protože je s ním dobře zacházeno a dostává zadarmo najíst a napít, tak si svůj pobyt na venkově protáhne. Samotné samurajské souboje jsou směšné a film vůbec působí velice komicky. Toshirô Mifune je ovšem herec, který mezi desítkami stejně ostříhaných a podobně šikmookých japonců rozhodně nesplyne, což považuji za nejvyšší plus. Velmi film připomíná western, což považuji za druhé plus. 3* ()
Boli tu jasné typické prvky westernu, ako napríklad hudba, kompozícia exteriérov, humor a vonkajšie bojové scény. Trošku komické sa mi zdalo zaradenie strelnej zbrane do takéhoto prostredia, ale myslím si, že celý film bol v podstate založený na humorných prvkoch. Avšak... druhá polovica bola napätá a dramatická. Pekný film, v ktorom šli herecké výkony a dej akoby samé a úplne poľahky. ()
Tento film je pokládán za klasiku, ale musím říct, že mě nijak nenadchl. Všichni v tom městě jsou takové směšné figurky, kterých je člověku spíš líto, a když je pak sejme vychytralý chlápek, který to umí s mečem, nedochází k žádné satisfakci. Oč lepší je remake Pro hrst dolarů. Takže celkově spíš zklamání. ()
Kurosawa sice natočil i lepší a výpravnější filmy s většími myšlenkami, ale tato příběhově unikátní válka tří stran v ulicích trouchnivějícího městečka je přesto významnou filmovou legendou. Nejenže se poprvé objevuje skvělá dějová linie, kterou později rozpracovali ve svých slavných filmech i Sergio Leone a Walter Hill, ale především jsme svědky divácky nesmírně přitažlivé chladnokrevnosti - ať už ze strany Mifuneho rafinovaného samuraje, který se od počátku netají úmyslem zbavit se veškeré verbeže jednou provždy, nebo také z pozice scénáře a vypravěče Kurosawi, kteří nešetří úmrtími a svého titulního hrdinu nechávají bez mrknutí oka zmlátit skoro k nepoznání..... To vše v ohromném tempu a podpořeno logickými zvraty, které zdařile stupňují vypjatou atmosféru až do očekávaného a na můj vkus moc zběsile odbytého finále. Nechat si Kurosawa na všechno ještě trochu více času, jak to ostatně činil ve svých dvou nejlepších filmech, vyzněla by celá podívaná jistě o něco komplexněji a emocionálně výrazněji - přesto více než solidních 80%. ()
Když jsem u tohoto filmu psal, že mě zřejmě nic nepřesvědčí o výjimečnosti asijských filmů, jaksi jsem zapomněl na jednu výjimku a tou je Akira Kurosawa. A nehledě na to, že tento film nedosahuje kvality Sedmi samurajů (ale když budu upřímný, hodně dlouho jsem váhal nad 90 %) bavil jsem se i tak. Mifune je sympaťák, takhle nějak si představuju správného samuraje - moc nemluví, jen pozoruje, a když je třeba, tak tasí. Rychle a smrtelně. Prostě a jednoduše, další film od Kurosawy a nebýt toho, že některé scény mi přišly moc natažené, dávám další plný počet. Takhle si ho nechám do zálohy pro další zhlédnutí. 80 %. ()
Galéria (25)
Fotka © Kurosawa Production
![Yojimbo - osobný strážca - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/520/165520544_82b5e0.jpg)
Zaujímavosti (27)
- "Yojimbo" znamená v překladu "tělesná stráž". (džanik)
- Akira Kurosawa vyzval své asistenty režie, aby přišli s nějakým symbolem, díky kterému by se Sanjuro (Toširó Mifune) dozvěděl, že přichází do zkaženého města. Všechny jejich nápady pak zavrhl a vytvořil scénu se psem nesoucím lidskou ruku. (džanik)
- Technika, kterou Toširó Mifune (Sanjuro Kuwabatake) použije při tasení meče v úvodní bojové scéně se třemi padouchy, které vyprovokuje, se jmenuje „gjakunuki no tači“. Meč je vytažen pravou rukou za použití opačného úchopu, poté se zvedne nad hlavu, přehodí se držení a sekne. Mifune zvládl tuto velmi obtížnou techniku tak lehce a s takovou dokonalostí, že to i na senseie Jošia Sugina udělalo dojem. Celé tasení meče i následný sek jsou natolik rychlé, že je lidské oko jenom stěží dokáže zachytit. (alonsanfan)
Reklama