Yojimbo
Jódžinbó
Yojimbo
Yojimbo
Réžia:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Masaru SatóHrajú:
Toširó Mifune, Tacuja Nakadai, Jóko Cukasa, Isuzu Jamada, Daisuke Kató, Takaši Šimura, Hiroši Tačikawa, Eidžiró Tóno, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe (viac)Obsahy(2)
Bezmenný ronin, samuraj bez pána, sa v roku 1860, na konci éry dynastie Tokugawa, túla krajinou, až dorazí do mesta, ktoré je rozdelené medzi dva zločinecké gangy. Keď predvedie svoju šikovnosť s mečom, vodcovia oboch znepriatelených skupín si ho chcú najať za yojimba - osobného strážcu. On sa však rozhodne poštvať ich proti sebe a oslobodiť tak mestečko spod ich nadvlády. V roku 1964 nakrútil Sergio Leone remake s názvom Pre hrsť dolárov s Clintom Eastwoodom v úlohe bezmenného pištoľníka. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (219)
Film podarený snímok, ktorý bol už trikrát z remakeovaný (Pre hrsť dolárov, Posledný zostáva, Nemilosrdný strelec). Všetky tieto remaky som videl a k originálu sa dostávam až nakoniec. Napriek tomu, že som všetko už vlastne vedel tak tento film vďaka svojím výrazovým prostriedkom zanechal vo mne jazvu od katany. A ešte chcem spomenúť, že na Kurosawu tam boli dosť násilné scény len opäť silná absencia krvi (ale nevadí, už som si celkom zvykol). Ako inak za 5*. ()
Opět skvělý materiál, převeden opět bravůrně, opět zachycená skvěle společnost, a atmosféra a opět parádní Toshiro Mifune a vykreslení postav. V podstatě film bez jakékolich chyby ať už technické, dějové či jiné a ještě k tomu s přesahem. Pět hvězd jasných. I'm not dying yet. I have to kill quite a few men first. ()
Můj třetí Kurosawa. Ani tento snímek mě však nedokázal přesvědčit. Na vrchol zatím stále stavím Rašomona. Tělesná stráž má výbornou formální kvalitu, ostatně jako spousta východoasijských snímků. Má svou poetiku, ta je ovšem západnímu divákovi včetně mě většinou na hony vzdálená. Příběh je díky mnoha intrikám trochu zmatečný a celkově je Tělesná stráž často spíše nudná než plná napětí, jak by to asi u samurajských filmů mělo být. ()
Nadšení Sergia Leoneho, když viděl tento Kurosawův snímek naprosto chápu a kdyby pak nenatočil svůj remake, asi bych ho sdílel. Co do scénáře i výběru charismatického hlavního bezejmenného hrdiny v podání Tošira Mifune nebo Clinta Eastwooda měli oba velikáni šťastnou ruku a v obou filmech patří k tomu nejobdivuhodnějšímu. Výhodou pro fajnšmerky v případě tady Kurosawy je určitě i černobílá kamera, která jen podtrhuje sychravost a syrovost celého příběhu o "sluhovi dvou pánů". Ale osobně je mi prostě zasazení na zpocený a vedrem spálený Divoký Západ bližší než tahle samurajská vybíjená, kde se navíc souboje odehrají tak rychle, že si jich pomalu ani nevšimnete. Co do reality pochopitelně paráda, ale já to mám prostě v takovémto typu filmu raději víc dramaticky a tzv. fantasy, kde by čepele břinkaly, svištěly a sekaly. A Leoneho verze má mimo Eastwooda i Ramóna v podání Volontého a to je panečku záporák, ti japonští ukřičení mamlasové se s ním opravdu nemohou rovnat. Spokojenost, ale remake u mě vede a vést bude. ()
Kurosawa sice natočil i lepší a výpravnější filmy s většími myšlenkami, ale tato příběhově unikátní válka tří stran v ulicích trouchnivějícího městečka je přesto významnou filmovou legendou. Nejenže se poprvé objevuje skvělá dějová linie, kterou později rozpracovali ve svých slavných filmech i Sergio Leone a Walter Hill, ale především jsme svědky divácky nesmírně přitažlivé chladnokrevnosti - ať už ze strany Mifuneho rafinovaného samuraje, který se od počátku netají úmyslem zbavit se veškeré verbeže jednou provždy, nebo také z pozice scénáře a vypravěče Kurosawi, kteří nešetří úmrtími a svého titulního hrdinu nechávají bez mrknutí oka zmlátit skoro k nepoznání..... To vše v ohromném tempu a podpořeno logickými zvraty, které zdařile stupňují vypjatou atmosféru až do očekávaného a na můj vkus moc zběsile odbytého finále. Nechat si Kurosawa na všechno ještě trochu více času, jak to ostatně činil ve svých dvou nejlepších filmech, vyzněla by celá podívaná jistě o něco komplexněji a emocionálně výrazněji - přesto více než solidních 80%. ()
Galéria (25)
Fotka © Kurosawa Production
Zaujímavosti (27)
- Technika, kterou Toširó Mifune (Sanjuro Kuwabatake) použije při tasení meče v úvodní bojové scéně se třemi padouchy, které vyprovokuje, se jmenuje „gjakunuki no tači“. Meč je vytažen pravou rukou za použití opačného úchopu, poté se zvedne nad hlavu, přehodí se držení a sekne. Mifune zvládl tuto velmi obtížnou techniku tak lehce a s takovou dokonalostí, že to i na senseie Jošia Sugina udělalo dojem. Celé tasení meče i následný sek jsou natolik rychlé, že je lidské oko jenom stěží dokáže zachytit. (alonsanfan)
- Akira Kurosawa řekl Toširó Mifunemu (Sanjuro), že jeho postava je něco jako vlk nebo pes a Tacujovi Nakadaiovi (Unosuke), že je had. Inspirovaný tímto nařízením, přišel Mifune se Sanjurovým typickým škubáním ramenem, podobně jako když se pes snaží zbavit blech. (džanik)
- V jedné scéně předvádí samuraj neuvěřitelnou zručnost ve vrhání nožem, to když padající list nožem připíchne k dřevěné podlaze. Scéna se ve skutečnosti točila obráceně. “Předtím“ můžeme na listu vidět zářez v tom samém místě, kde jím “později“ projede nůž. (džanik)
Súvisiace novinky
Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze
Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (viac)
Reklama