Maus

Mladý bosniacko-nemecký pár z nepochopiteľných dôvodov uviazne v lese (aby stretli Srbov a moslimke aby mohlo v obalenej hlave prepnúť) a na pomerne prehľadnej rovnej ceste z nej zíde a auto sa pokazí tak, že nie je schopné ďalšej jazdy. Tak sa pár rozhodne ísť do najbližšieho mesta peši lesom (ktovie, prečo na jazdu nepoužili normálnu vozovku, nemuseli by sa motať medzi stromy a možno by niekoho stopli). Tam narazia na dvoch Srbov, ktorí im chcú pomôcť, ale kedže Salma je z Bosny tak sa všetko nebude vyvíjať tak ako by si predstavovali. Už v úvode som si v zátvorkách nemohol odpustiť ironické poznámky, pretože k tomuto filmu by sa ich dalo pridať oveľa viac. Ak si ale odmyslíte pointu konfliktu, ktorý režisérska zakomplexovaná liberálna nula do príbehu vložila, išlo by o celkom dobre spracovaný psychologický film. K tomu by si však bolo treba odmyslieť ešte bytosť, ktorá sa tam objavila, 10 minútové točenie sa jedného zo Srbov s kalašnikovom dookola a samozrejme epilóg, ktorým režisér zrejme chcel povedať že zlé sa zlom opláca alebo chcel ukázať, že jeho nacistický film zameraný voči Srbom nebol až tak nacistický. Namiesto tohto záveru si viem predstaviť oveľa lepší, v ktorom Jurgen po tom, čo vidí čoho je schopná jeho moslimská priateľka vezme kalacha, strelí ju do tyla a na oktoberfeste oslaví v poradí 50 titul Bayernu hektolitrami piva. Napriek tomu mal film ozaj veľmi dobré pasáže a možno ho označiť za vydarený slabý film, ak sa dokážete odpútať od jeho nacionalistického významu. (22.05.2018)

Španělský snímek „The Maus“ je za mě pokusem o natočení trochu jiného hororu na relativně klasické téma, pokus, který se snaží o originalitu, ale ukazuje jeden z problémů originálních pojetí – někdy ta originalita nakonec vede k tomu, že je natočen špatný film. A to v případě filmu „The Maus“ jednoznačně platí. Není to film napínavý, nestrhne a vůbec nedovede vyděsit. (03.02.2020)

Mladý pár, Němec a Bosňačka, přijíždí na místo, kde ona přišla během balkánské války o rodiče. Poté, co se jim porouchá auto, narazí na dva Srby, kteří jim chtějí pomoct a provést je přes minové pole. Jenže děvče jim celkem logicky nevěří a navíc se dostavují halucinace. Ten námět není zase tak špatný a herci jsou celkem v pohodě, ale zpracování je nekonzistentní. Sice rozumím tomu, co tím chtěl básník říci, ale místo aby zvolil nějaký typ lesní naháněčky řízlý revenge thrillerem, nechal hlavní hrdinku hysterčit na hraně příčetnosti. A nepomáhá ani to, že některé sekvence jsou nasnímané víc než slušně. Samotný konec mi do toho nezapadal už vůbec. Škoda. 30% (15.05.2018)

Mám rád tyhle psychologické horůrky s dlouhými shoty, kde se moc neděje. Hodně se jich i zastávám. Ale víte, co je potřeba k tomu? 1.) Dobrá režie - zde není žádná; 2.) Funkční scénář a zajímavý příběh - ani jedno zde není; 3.) Půvabná audiovizuální stránka - zde je hudba stock a kamera... ta je.. no, až neuvěřitelně strašná (to velký kolečko na kameře tam není jen tak, nepoužívat ho není žádná stylistická nebo umělecká volba, to je pouze špatná kamera, okay?). (05.03.2020)

Filmy z Balkánu já rád. Ač po válce, dávné křivdy zdaleka nejsou smazány a zahlazeny, obzvláště když tam se zahlazují nejlépe další krví. Vzniká tak nekonečná spirála zla a násilí z čehož se už dá udělat solidní scénář. Název tohoto filmu je krapet zavádějící a prozradím, že se nejdná ani o německý přírodopisný film stanice RTL o hlodavcích a k mému zklamání nejde ani o zapomenutý německý tank kdesi v divočině v Bosně. Divočiny ale tenhle film i  tak obsahuje dost. Kdo už mne zná, ví že razím heslo - krása se nachází v detailu. Tady hned v úvodu začnou z diváka dělat idiota což mne pochopitelně naštvalo. Opravdu nechápu jak může jeden z top off roadů Mitsubishi Pajero na úplně rovné cestě bez výmolů, kde leží maximálně šišky (borové podotýkám) zapadnout kolem tak, že nevyjede. A Alex jeden z ,,hrdinů" filmu prohlásí, že je poškozená náprava a dál se musí pěšky... Tady mi to začalo dost smrdět. Chvilkami se film zdál, že by i mohl být zajímavý, ale to bylo jen zdání. Zkrátka a dobře pokud jste přiteplený Němec s muslimskou přítelkyní ze Srbska (nejedná se o chatovou osadu u Berouna) a jste tak neschopní, že se vám  podaří zapadnout s Pajerem do díry z níž vyjede i Citigo, nejezděte po lesních cestách v Bosně. Mohli by jste se docela divit, krapet zmužnět a balkánský temperament vaší přítelkyně vás minimálně uzemní. Na závěr už jsem koukal jak vyvoraná myš i já... Dávám tedy za jednu minu v borůvčí. * (13.08.2021)