K smíchu - Série 1

Seriál kryštalicky "gondryovský", v dobrom zmysle slova. Hravý, imaginatívny, nepredvídateľný, ale aj krutý, ostrý a boľavý. A hoci rozpráva prevažne o vážnych veciach, je príjemne odľahčený, plný absurdného, čierneho humoru a nezabúda ani na jemnú satiru televíznych show pre deti. Fajnšmekrov naviac poteší aj zopár pozoruhodných režijných vychytávok (scéna zo Shaininho bytu točená na jeden záber). Nie je to Carreyho one-man show (Langella a Catherine Keener sú tiež skvelí a ich postavy prekvapivo nosné), ale Carreyho najlepšia úloha od roku 2004 určite. Nie však pre fanatických vyznávačov jeho komediálnych klasík. Jim tu podáva tlmený, čisto na serióznom herectve založený výkon, oprostený od agresívnej komiky, ktorá ho preslávila. Do druhej série pôjdem, je to predsa len niečo iné, nové a kvalitné. (12.11.2018)

Temný cynický, ale přitom často strašlivě lidský seriál. Obsazením Jima Carreyho do hlavní role (a snad i napsáním té role pro něj) se autorům podařil skvělý efekt, protože Carrey skvěle umí nakombinovat pomalu se hroutící nešťastnou postavu s velmi černým humorem. Je radost vidět, že dostal po delší době příležitost si zahrát v něčem lepším, ovšem pochvalu si zaslouží všichni herci, ať už je to sympaťák anesteziolog nebo Picklesova sestra. Seriál má pečlivou výpravu, všechny prvky pořadu Maňásků jsou vybroušeny k dokonalosti. Od přítomnosti Gondryho na režijním postu jsem čekal minimálně nápaditou kameru a nápadivost a jsem příjemně zaskočen jejich množstvím. Některé nápady, scény nebo rovnou celé díly jsou kouzelné, ať se jedná o romantické bruslení, komunikace přes maňásky nebo působivě nasnímané líbačky a milostné scény obou párů. Ještě do osmého dílu jsem si říkal, že si takový provokativní seriál si zaslouží plné hodnocení, ale pak se s blížícím se závěrem série objevila vata v podobě otravného flashbackového dílu a scénáristická bezradnost. Z pana Picklese, celou dobu sympatické postavy, se ke konci kvůli klasické otevřené závěrečné epizodě stává otravný svatoušek a psychopat. (29.03.2020)

Tento seriál má hlubokou myšlenku, kterou mnozí z diváků nepochopí, nebo je třeba prvních pár dílů odradí, jelikož je to nuda a zdaleka se nejedná o toho starého Jima, co se jenom pitvořil. Ti, co Jima Carreyho sledují více, v tom mohou vidět možná i jakési nastavené zrcadlo sama sobě. Je to geniální počin, který by si podle mého zasloužil daleko více pozornosti a uznání. Ten vyšší smysl tohoto seriálu je nutné opravdu pochopit a trošku se i nad tím zamyslet. (09.05.2020)

První série Kidding je naprosté překvapení. Skoro jsem si myslela, že Jim Carrey už netočí, od Věčného svitu neposkvrněné mysli uplynulo pomalu 15 let. A přitom je Jim pořád ve skvělé formě. A možná, že ještě dál. Každý díl nám dopřádá geniální setkání s ním a s jeho rodinou na pokraji nervového zhroucnení. A přesto je to kouzelné (a mrazivé zároveň). Pokud si pamatujete kromě Muže na Měsíci taky na Truman Show, tak jste tady správně. (24.08.2019)

1. série: Tenhle seriál se nepodobá žádnému jinému a těžko popsat slovy, čím to je. Na jednu stranu na vás dýchá pozitivností, ale na druhou vám láme srdce. Jim Carrey exceluje ve své po dlouhé době dramatické roli a je vidět, že přesně tohle potřeboval a v jeho životní fázi si chtěl pomocí postavy dětského vzoru vystřihnout částečnou reflexi svého života alespoň v seriálové podobě.  Scénář je sám o sobě hrozně zvláštní, často jsem nevěděla, co si o něm myslet, i ta forma na mě působila hrozně zvláštně a vůbec ne seriálově. Gondryho styl je zkrátka extrémně nezařaditelný a osobitý a proto mi i trvalo se ke Kidding dostat a opravdu si to pustit. Nicméně, ty dialogy a promluvy jsou tak oduševnělé, lidské, tragické, ale i nevídaně vtipné a každá z postav působí jako z jiné planety, proto si mě Kidding získává i na druhou sérii, přesto, že z nějakého důvodu mám rozpaky. Svět Mr. Picklese je totiž naprosto z jiného vesmíru a já nevím proč. (28.06.2022)