Sedem samurajov

80% - Právě jsem dokoukal nejdelší film v životě (dokud neuvidím Cestu do Ameriky) a nemůžu říct, že bych byl zklamaný nebo naopak nadšený. Na svou dobu muselo být Sedm samurajů převratné dílo s poutavým příběhem a vynikající akcí. Pro současného člověka vše vyzní obyčejně a tuctově. Neříkám, že by akční sekvence byly špatné, to vůbec, jsou pohledné i v této době, jen pro současníka ničím vyjímečné. Opravdu se musí k tomuto historickému klenotu přistupovat tak, že byl natočen před více než padesáti lety a vzhledem k tomu, že i přes 207 minut dlouhou stopáž jsem se nenudil, několikrát se zasmál povedeným vtípkům, kroutil hlavou nad japonskou uřvaností, jsem hlavně obdivoval na svou dobu opravdu vyspělý film... (27.10.2008)

Nemůžu hodnotit, já jsem u toho nevydržela a nechci vám tady kazit to krásné hodnocení dvěma hvězdičkama (maximálně). Asijská kinematografie v 95% případů zkrátka není nic pro mě a "Sedm samurajů" podle všeho nespadá do té 5% výjimky z pravidla. Kam film zařadit - akční komedie? Mně to tak připadalo. Banda přehnaně gestikulujících japončíků s meči a srandovními účesy, s ksichty jeden jako druhý + banda přehnaně gestikulujících vesničanů bez mečů a se srandovními účesy, s ksichty jeden jako druhý... černobílost příliš nepomáhala se zorientovat, kdo je kdo, všechny postavy jsem měla absolutně na háku, debatují, pobíhají, pořvávají. Mám se tomu smát nebo je to dramatické? A tak čekám, kdy nastane prozření a pochopení geniality tohoto slavného snímku. Nečekám příliš dlouho, fakt mě to nebaví a chci si dočíst knížku. Možná někdy v budoucnu dostane "Sedm samurajů" druhou šanci zapůsobit... a třeba taky ne. (12.11.2009)

Geniální film a jeden z nejlepších jaký kdy byl vůbec natočen. Akira Kurosawa potvrzuje pověst nejlepšího režiséra jakého kdy Japonsko mělo a jeho spolupráce s Toshirô Mifune je právem považována za jednu z nejplodnějších (Mifune a Kurosawa znamená pro mě to samé jako třeba De Niro a Scorsese). Snímek o vesnici, kterou napadají banditi a její obyvatelé se rozhodnou najmout si sedm samurajů, kteří je před jejich útoky ochránní zná jistě každý (i když valná většina zná tento příběh z amerického remaku). Nebudu zde srovnávat americkou a japonskou verzi, protože podle mě mají společný jen námět a jinak se od sebe naprosto liší. I když je film přes půl století starý a má přes 200 minut tak je to neopakovatelný zážitek, na kterém oceníte od kamery přes herecké výkony, hudbu, výpravu až po precizní režii Kurosawy. Tohle by si neměl nechat ujít žádný skutečný filmový fanoušek...... (18.04.2008)

Sedm samurajů je pokládáno za jeden ze základních stavebních kamenů akčního a dobrodružného žánru. Je to film, o kterém se obvykle mluví v superlativech a který je mimořádně vysoce hodnocen i filmovými fanoušky. Tak mi tedy vysvětlete, proč jsem se po jeho zhlédnutí cítil jako po celodenní šichtě v kamenolomu, a to jsem ještě snímek sledoval s přestávkou a navíc jsem viděl pouze sestříhanou 160minutovou verzi. Původní má o 43 minut stopáže navíc. Filmoví kritici většinou kladou Kurosawovo vrcholné tvůrčí období do 50. let, já naopak zastávám názor, že v 50. letech byly Kurosawovy práce sice odvážné, ambiciózní a kvalitou jednoznačně vyčnívající z šedi japonské dobové produkce, k režijnímu mistrovství se ale teprve dopracovával. Jeho samurajské výlety do dávné historie trpí divadelním hereckým projevem, který často přechází do nepříjemného afektovaného přehrávání. Místy až nesnesitelné je v tomto ohledu pitvoření Toširó Mifuneho v roli chvastouna Kikučija. Je zvláštní, že tenhle rys Kurosawových historických filmů ostatní přecházejí téměř bez povšimnutí. Se slavnějším americkým remakem Sedm statečných nakonec Akira v mých očích uhrál remízu, byť slabiny a silné stránky mají oba filmy někde jinde. Původní snímek vyznívá realisticky, žoldnéři nevítězí nad téměř šestinásobnou převahou díky výjimečným bojovým schopnostem, ale díky tomu, že se spojí s obyvateli vesnice a vycvičí je k obraně jejich domovů, naučí je taktice a ovládání zbraní. Naproti tomu americká verze je svižnější a zábavnější, má rozumnou stopáž a lépe vymodelované charaktery, po uši ale vězí v žánrových klišé a je typickou westernovou pohádkou o nepřemožitelných pistolnících vítězících nad padouchy. Na závěr si neodpustím jednu skeptickou poznámku. Vysoké hodnocení na ČSFD nesouvisí při tak velkém počtu hodnotících ani tak s vytříbeným vkusem jeho uživatelů, jako spíš s konformismem a multiúčty, protože kdyby tu bylo tolik estétů, vypadaly by filmové žebříčky poněkud jinak. Celkový dojem: 60 %. (30.08.2017)