Deň čo deň

Čistá fantasy romantika... Pokud se odprostíme od paradoxů (třeba, že a není každý den o den starší, protože by se musel převtělovat přesně do lidí, kteří jdou stejného věku na den), taky je to reklama na Instagram a pochopitelně na Apple - jinak je to ovšem moc hezký film a líbil se mi.. Jen jsem čekal někdy trochu temnější rozuzlení, je to taková spíš pohádka, konec je zajímavý...70% (05.05.2020)

Rozhodně mě tenhle film překvapil, hlavně tím inovovaným nápadem, o probouzení v jiném těle, které tu probíhá krapet jinak než třeba ve filmu Mezi námi děvčaty (2003) Jasně, jsou tu pro někoho klišé z "teenage" filmů, ale zrovna ty já mám rád, ale tady to v kombinaci s dobrým zpracováním a nápadem vypadá líp, čemuž téměř odpovídá i hodnocení. (24.11.2021)

Očekával jsem přihlouplý film pro dospívající holky, na než se taky běžně koukám a nevidím důvod činit jinak (myslím filmy, pedofil naštěstí nejsem). Konečného vysvětlení, co je „A“ vlastně zač, respektive kde se vzal a kde spočívá jeho původ, jsme se víceméně dočkali. I když jsem si představoval něco složitějšího, než fakt, že jde prostě jen o nešťastnou duši, jíž nenáleží žádné tělo a je odsouzena v každém náhodně zvoleném strávit jen 24 hodin. I možný nesmysl, že se vtěluje jen do lidí z určité oblasti, kde se naposledy nacházel před půlnocí, nakonec takovým nesmyslem nebyl, zkrátka měl svůj vlastní systém. Kdyby šlo o člověka v kómatu, či tragicky zemřelého, asi by se jednalo spíš o zatracené klišé, takhle vlastně nemohu říct proti ani popel. Vývoj děje byl jinak celkem typický, od srandy po morální uvědomění, že takhle to dál dělat nejde a je třeba se smířit s „nejhorším“. A i tak film naservíroval hřejivé finále a příjemné pocity posléze. A samozřejmě zvědavost během, kým se hrdina stane další den a jakému životu se bude muset přizpůsobit, aby byl zároveň nablízku své milované. Jsem spokojen - dostal jsem romantický fantasy film, který si sice pojal téma po svém, ale i přes mnoho otázek dokázal dávat smysl a příjemně, leč neúplně, vysvětlit skutečnosti skrývající se za vším tím „magickým“. (04.05.2020)

Děvče, co roztahuje nohy duchovi. V hardcore verzi bychom se jistě dočkali pikantností, kdy by Angourie Rice běhala spoře oděná z postele do postele, jenže režíruje romanticky distingovaný Michael Sucsy, který odbourává fantasy a mysteriozní nádech na minimum, čímž zůstává především hojnost romantickych chvilek, ovšem nikterak zapamatovatelných. Nápad s hodným duchem, co se DEN CO DEN přesouvá z těla do těla, pročež preferuje ženská těla a lásku k bližnímu, režijně vůbec v ničem nevyniká a celkově film stagnoval. Ovšem romantické duše mohou rozjímat nad dojemností, kterou se postupně nešetří, a nenápadný filosofický rozměr je takový milý bonus. Angourie Rice je atraktivní lákadlo, co leští režijní matnost jak se dá. Tenhle film si podržel svým námětem jistý neotřelý rozměr, nicméně převládající nevzrušivost celého počínání se zahnat nepodařilo. Takže příznivci pomalejších rozjímání mají zelenou. 6/10 (05.05.2020)

Co k tomu dodat? Originalita mísící se s prapodivností toho snímku nezná mezí. Jako na jednu stranu ano, pěkný, holka se zamiluje, chodí s klukem ..a pak s holkou, pak zas s klukem, pak jiným klukem, a tak dál a tak dál. Do tohohle se prostě nevžijete! Nejde to. Zároveň i proto s holkou s podivným jménem Rhiannon (opravdu jedinečné jméno!) musíte víceméně soucítit a téměř k zemi se jí klonit, že se to pokouší notnou dobu ustát. Ale celkově? Teenageři možná tleskají, ovšem .. jednou a stačilo! (05.03.2021)