Armageddon

Jak já tyhle nechutný americký patosy nenávidim! Problém ale je, že je to chvílemi i docela vtipné. Steve Buscemi jako übersexy "lovec" a polocvok je jako vždy k sežrání - docela jsem se bavila (beztak jsem Armageddon viděla víckrát než jednou právě kvůli němu). K dobru lze filmu přičíst i pětivteřinová přítomnost mistra vedlejších rolí, Udo Kiera (snad sem můžu hodit i jednu perlu v podobě části jednoho interview s ním: "Michael Bay - natočil jsem s ním předtím několik reklam - zavolal: Podívej, lidi od castingu si nemyslí, že bys moh hrát jednoho z těch doktorů. A já: Ó jak dramatické! Někdo omdlel, někdo zemřel, ohh, nebesa spaste jeho duši. Řekl: Mám pro tebe dárek. Dám ti všechny své herce na hodinu - znervózni je. Improvizuj. Jsi ten psychiatr, než jdou na ten šutr, můžeš si s nimi popovídat. Takže jsem tam měl Steva Buscemiho, Bruce Willise, Bena Afflecka, Michaela Duncana, všechny. A bylo úžasné sledovat jak umí improvizovat. Kamera byla za mnou, takže to bylo na nich. Michael chtěl jednoduše nějaké jejich reakce. Mnoho amerických herců se děsí improvizace. Musí se držet svých lajn, protože si je našprtali V Americe vybírají typy. V Evropě najmou dobré herce a ti tu postavu utvoří. V Evropě ji může hrát kdokoli, tvoří ji svým hraním. A já tam byl, abych je vyved z rovnováhy, aby se přestali ovládat. Třeba jeden chlápek přišel a smet všechno ze stolu. A já řikám: To sebereš. On: Ne. Já: Tak nikam nejdeš. To uklidíš, teď hned." - "A zvednul?" - "Zvednul, samozřejmě. Byl to Steve Buscemi. Jeden z nejlepších na improvizaci, skvělý herec." ). Klidně se na tohle podívám zase - a při oněch "srdceryvných" scénách se půjdu třeba vyčůrat... (06.04.2006)

Klasické schéma katastrofického filmu (nebo téměřkatastrofického nebo jak se tomu říká) vytrhává Bruce Willis. Neměla bych to přiznávat, ale jemu odpustím ledacos. Zejména když se jedná o poměrně slušnou podívanou se spoustou rázovitých postaviček a když si člověk během scének Tylerová-Affleck zacpe uši. Opět bych to neměla přiznávat, ale většinou při spatření některého z téhle dvojice prchám na strom. Jsem nakonec ráda, že jsem nechala strom stromem a byla bych ještě radši, kdyby si Affleck s Willisem na konci vyměnili místo. Ale člověk nemůže chtít všechno, že. (05.07.2007)

Armageddon se blíží rychlostí 35000 km/h, a že se Michael Bay na filmové scéně znovu objevil ve velkém stylu, dokazuje úvodní desetiminutové inferno, kdy se nejprve raketoplán na oběžné dráze a posléze celý Manhattan octne pod smrtící palbou meteoritů. Kosmické balvany likvidují automobily, penetrují výškové budovy a všechno to působí tak fantasticky, že bezmyšlenkovitě koušu kolu a srkám popcorn. Tempo filmu je strhující, uhání jako hladový gepard, typicky bayovská kamera sleduje typicky bayovské obrazy (vrtulníky ve sluneční záři, dlouhé zpomalené pohledy lidských očí). Některé scény jsou sice klišovité a vlastenectví čouhá z filmu jako Harryho ropná plošina z moře, ale tady jde přeci o zábavu, tuny vtipných hlášek a o strhující vizuální efekty a všeho se nám dostává v plné míře. K tomu navíc ještě spousta dobrých herců, nadpozemsky krásná hudba Trevora Rabina, sympatické Bayovo cameo a titul nejvýdělečnějšího filmu roku 1998. 90%. 140 miliónů dolarů(rozpočet)/553,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.08.2007)

Ultra drsný a hláškující Bruce Willis zachraňuje planetu v možná nejznámějším Hollywoodském katastrofickém spektáklu o konci planety pod režijní taktovkou Michaela Baye. V tom mu vypomáhá Ben Affleck a duševně i citově s oběma hrdiny souznívá Liv Tyler. A do toho všeho zpívá Steven Tyler se svými plně otevřenými ústy, a zatímco na něj proudí suchý písek, onu známou, obehranou, avšak stále líbivou melodii o tom, že "nechce zmeškat jedinou věc." Když jsem Armageddon viděla poprvé, byl to Armageddon a Bruce. Nyní je to Armageddon, Bruce a Michael Bay. Zkrátka typická komerční, patosovitá, popcornová podívaná nabitá akcí i triky. "Harry, ty hodiny na tý třímetrový atomový bombě tikaj." (29.12.2011)

Pro mne osobně esence filmové hrůzy... Americký patriotismus dávkovaný v koňských dávkách a kýčovitost (a to dokonce nejenom ta žánrová) nepopsatelného kalibru. Těm plochým a bezobsažným scénám se jenom směji... Typický zpomalený záběr na astronauty v červených kombinézách jdoucí neohroženě vedle sebe... hrdinní filmoví plyšáci! Je to jako estetika romantického klipu, jenomže natažená na neuvěřitelných 144 minut... Každá stylizace má své hranice a tyhle Michael Bay legálně překročil někam do země hollywoodských celuloidových trpaslíků... PS: Zajímavé též zkomparovat s hodnocením na imdb.com, lze tak snadno zjistit, jak obrovsky je na čsfd tenhle patetický škvár nadhodnocený... (17.02.2007)