Pomsta

Rape revenge pohybující se někde mezi Iñárritovým Revenantem a Zarchiho I Spit on Your Grave, aniž by se ovšem blížilo něčemu z toho, co je pro tyhle snímky zajímavé. Coralie Fargeat se imho snaží stylistickou manýrou zapadnout do cool stylu New French Extremity (poněkud vágní kategorie, kterou vytvořil kritik James Quandt na základě určitých trendů ve francouzské kinematografii). Vizuální ladění se povrchně, leč nápadně podobá filmům Hélène Cattet & Bruna Forzaniho (psychedelická scéna mnohonásobného vnořeného snu hodně připomíná jednu část z filmu L'étrange couleur des larmes de ton corps) i Gaspara Noeho, a to včetně designu titulků. Ovšem naprosto bez jejich talentu. Velmi přímočarý děj nedává smysl ani psychologicky, ani technicky, ani metaforicky, ani v nadsázce a nefunguje ani jako komedie či záměrný guilty pleasure pastiš (jediný dobrý vtip je ten s plechovkou piva obtisknutým na kůži hrdinky). Fargeat buď vytvořila laciný chyták na diváky, kteří se nechávají unést pěkným vizuálem a rádoby sofistikovanými odkazy na béčkovou kinematografii, aniž by chápali, co je na ní a na jejích umělečtějších či ambicióznějších variacích opravdu zajímavé, nebo to prostě sama nechápe. Krev rozstříknutá na hrubých betonových stěnách luxusního bytu a designových přístrojích vypadá pěkně – asi tak stejně, jako vypadá pěkně třeba reklama na Sony nebo United Colors of Benetton. K tomu přidat populární retro-osmdesátkovou syntwave hudbu á la Refnovo Drive a cinefilní divácký medián bude hýkat blahem? No nevím. Revenge je především oproti všem předlohám, jimiž se zřejmě nechala inspirovat, uboze nenápaditá, což žádná stylistická manýra nepřekryje. New French Extremity, jako cokoli jiného, inspiruje také k produkci vyprázdněných druhořadých napodobenin. (12.01.2019)

Mírně nadprůměrný film postavený na příběhu hlavní hrdinky, která prostě odmítá chcípnout. Slečna přežívá i ty nejneuvěřitelnější události a stále se vrácí motivována svojí pomstou. Ačkoli se na první pohled nejedná o nic vyjímečného, tak sledovat mstu překrásné Matildy byla pro diváka velice uspokojující záležitost a tak dávám poměrně silné 3 hvězdy. 75% PS: V tomto hororu se nachází jedna z nejnechutnějších scén, která u mne ještě stále nebyla v žádném jiném filmu překonaná. (21.07.2021)

Francúzi drsné thrillery vedia, ale Pomsta sa možno až moc snaží pripomínať americké podobné filmy, čo nie je úplne na škodu, ale predsa len ten ich pôvodný štýl mi sedel viac. Zápletka je úplne štandardná, aj keď tentoraz mi prišla aj trochu realistickejšia, mladá žena je znásilnená milencovým priateľom a keďže ohrozuje aj jeho povesť, rozhodne sa jej radšej zbaviť, čo sa ale nepodarí. Takto to aspoň nepôsobí tak neosobne, ako vo väčšine podobných filmoch. Ale dejovo to už priamočiarejšie ani byť nemohlo, celý film je vlastne lov na púšti, kde ale nie je jasné, kto je vlastne lovec a kto korisť, neustále je vo výhode iná strana, no inak tu nemá absolútne čo prekvapovať, film si ide celý čas svojou jasne vytýčenou cestou bez akejkoľvek odbočky. Aj takto sa mi na to pozeralo dobre, ale predsa len o výraznejšej spokojnosti sa tu hovoriť nedá, na to by to muselo byť aspoň trochu nápaditejšie a prekvapivejšie. Aspoň že režisér sa to snažil neustále ozvláštňovať rôznymi maličkosťami, ktoré síce pre dej nemali žiadny význám, ale páčili sa mi, napríklad taký pohľad na mravca, okolo ktorého vyteká krv. A podobných drobností je tu plno, takže som sa vlastne po celý film najviac netešil na vývoj deja alebo násilné scény, ale práve na takéto drobnosti. Samotné prevedenie pomsty ale pôsobí trochu rozporuplne. Na jednu stranu je to poriadne krvavé, vlastne až moc, lebo postavy tu stratia teda riadne množstvo krvi a pritom stále takmer v pohode fungujú, ale mrzí ma, že drsné scény viac vynikajú v tej masochistickej, než sadistickej rovine. Na také ošetrovanie si zranenia v jaskyni alebo snaha vybrať črep z nohy sa len tak nezabudne, to pôsobilo dosť drsne, ale keď už niekto niekoho zabije alebo zraní, tak mi to zase až tak zaujímavé neprišlo. Ale celkovo sú všetky tie akčné scény výborne natočené a s realistickými efektami. Postavy nie sú zlé, ale mohli byť aj trochu lepšie. Celý film tvoria len štyri postavy, hlavná hrdinka je síce pekná, ale za to, čo sa jej stalo si mohla predsa len aj trochu sama a navyše som jej to moc neveril a muži zase mohli byť vybraní trochu slizkejšie, aby som im aj prial len to najhoršie, táto zostava mi prišla celkom sympatická. A tak ako som spomínal, najlepšie na celom filme je réžia, nielen, že vizuálna a technická stránka sú skvelé, ale ešte aj to plno drobných nápadov. Takže Pomsta nie je film, ktorý by som v rámci žánru dokázal doporučiť, ale som rád, že som si to pozrel, nenudil som sa a plno momentov tu vynikne. 65% (16.05.2018)

Za mě teda super. Krásná dívka ukazuje vnady a zabíjí debily v nečekaně zručně natočeném aranžmá. Třeba ta finální hra na schovku v baráku byla fakt nervydrásající. A celkově mi to v rámci žánru přišlo naprosto v pořádku. Jasně, holka má fakt tuhej kořínek, ale když se probudí a má to logo od piva vypálený do kůže, tak to je prostě badass moment jako svině. A hudba je mega. (10.06.2018)

Film by se měl spíš jmenovat jak udělat s pár litry krve a trochou prachu z blondie redneck killer brunette. Pokud na film půjdete jako na komedii, odejdete prakticky bez výhrad spokojeni. Kde jinde najdete lidi, kteří dokážou krvácet celé hodiny množství krve, jenž by naplnilo Želivku. Pomocí plechovky si udělat úhledné tetování a ještě tím zacelit díru o velikosti sekvoje. Nechat si vytrhnout osmičku ostřelovačkou. Udělat lobotomii skrze oční důlek nožem zapůjčeným od Ramba. Místo obvazu používat potravinou fólii. Vytáhnout střep z nohy tak, že si strčím ruku až do pr... asi bych nikdy neskončil, nebýt toho, že i tento film má nějaký konec. Krásných 73% za komedii roku. Jestli to bylo myšleno vážně, strhněte si tak 73% (19.04.2018)