Vyhladovaní

„Pro zombíka židli, ať se mu líp bydlí.“ Tíživá postapo atmosféra zmaru a konce civilizace, kombinující divoký hlad ze Světová válka Z s meditativní ucouraností road movie The Battery. Nesměle koketující se ztrátou osobnosti a nicotou z Nadosmrti spolu a smutnou lyrikou z Noc požírá svět. Jenže v Paříži nekonečná plocha placatých střech lépe evokovala vyprázdněnost mrtvého světa, než Hladové, ale krásné živé lesy. Hned bych tam vyrazil na vandr (byť s brokovnicí). POSTAPOˇOKÉNKO: [][] Frankofonní obyvatelé Quebecu se vyznačují: A) Tupým zevlováním. B) Trempováním v lese a řvaním jako na lesy. C) Silným sociálním cítěním, viz svolávání se na gáblík. D) Civilizačními zlozvyky, např. nesmyslným hromaděním nábytku v krajině (divák nechápe, malíř Douda se raduje). E) Kolísavou inteligencí a nekonzistentním chováním. [][] Chytří jak opice, tupí jak slepice, jak se to zrovna hodí do krámu R. Aubertovi a jeho artovým ambicím. Jsou i smrtelně nebezpeční, ale jen sólo. Čím víc jich je, tím míň nebezpeční jsou. Divné, že jo? Viz hromadný útok na barák, naháněčka lidí v lese a drtivá porážka zombíků 70:0. Rambo hadr. Ach jo. Sbohem, komorní postapo. Jen třikrát kousnu Auberta do... (23.05.2023)

Mám rád podobné výlety mimo mantinely, takže v rámci zombie žánru silná čtyřka. Indie atmoška, pomalé tempo, jemná, jemňoučká psychologie postav a stejně podprahový, skoro nezachytitelný humor. Škoda, že tvůrci nezainvestoivali do schopnějšícho kameramana, protože těch pár surreálních scén (zombie věže) by si to rozhodně zasloužilo. (04.03.2018)

Zombie survival, který rozhodně není špatný. Realisticky zpracovaná zombárna, která zaujme hlavně hudbou a atmosférou. Amatérismus v tomto snímku je největší klad, protože prostředí je dosti podobné tomu našemu. Chvíli si říkáte, není ten les u nás za barákem? K postavám si žádný vztah nevybudujete, moc se nemluví, stále někdo umírá, takže není čas, ztrácet čas představením. Tempo je pomalejší a ač jsou zombíci rychlejší, tak to nic neznamená, akce se nedočkáte. V samém závěru jsem ale rád, že si jde Les Affamés vlastní svěží cestou a nestává se z něj další průměrný horor o ničem. 7/10 =76% (23.02.2018)

Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale postupem času když se ukázalo, že tenhle film vnáší do zdánlivě daného subžánru zase něco nového a, že dokáže přijít se skromnými, ale zatraceně funkčními nápady, začalo mi to celé být dost sympatické. Úplně nezapomenutelný zážitek to nakonec asi nebyl, ale k té čtvrté hvězdě v mých očích schází fakt jen vlas.. (14.04.2018)

Kanadská nemastná neslaná artová zombie novinka, která na mě dojem příliš neudělala. Měl jsem pocit, že ten film nijak nezačíná ani nekončí, o postavách se člověk nedozví téměř nic, takže jim ani nefandí, vizuálně mi to přišlo až odpudivé a lokace jak z českého venkova, navíc 90% úmrtí je mimo záběr a jedna ustřelená hlava mne do křesla neposadí byť tahle scéna patřila k tomu nejlepšímu. Jediné, co by se dalo teoreticky pochválit je ponurá atmosféra a naturalistický vzhled, ale to jsou zrovna atributy, které nevyhledávám, takže za mne tak tak průměr za snahu a vnešení něčeho nového. Své fanoušky si film však najde, já k nim patřit nebudu. 55% (18.02.2018)