Réžia:
Marc BrummundKamera:
Judith KaufmannHudba:
Anne NikitinHrajú:
Louis Hofmann, Alexander Held, Stephan Grossmann, Katharina Lorenz, Max Riemelt, Uwe Bohm, Enno Trebs, Langston Uibel, Anna Bullard, Justus Rosenkranz (viac)Obsahy(1)
Zatiaľ čo sa Nemecko v roku 1968 pripravuje na novú éru slobody, rebelujúci štrnásťročný Wolfgang sa dostáva do Freistattu, detského domova pre problémové deti. Tam ho majú "vychovať", aby sa z neho stal poslušný chlapec. Wolfgang pevne vzdoruje proti brutálnym pracovným podmienkam a nečestným vzdelávacím metódam dozorcov - nedovolí im, aby ho zlomili. Ako dlho však dokáže odolávať systému násilia a utláčania bez toho, aby sa sám nestál brutálnym? (4 živly)
(viac)Recenzie (51)
Pubertální německý Frajer Wolfgang s obdobou Hanekeovy (psycho)analýzy z Bílé stuhy. Příspěvek k pochopení německé nacistické minulosti... Freistatt je coby celovečerní debut režiséra Marca Brummunda až překvapivě vyzrálý film, jehož hlavní devizou je (vedle mimořádně silného námětu) opravdu excelentní práce s dětskými/teenagerskými herci a celá mizanscéna, autentické prostředí diakonie Freistatt uprostřed rašelinišť je mrazivé i dechberoucí... Jako minus ovšem subjektivně považuji eufemistický rastr, které je typický pro většinu západní artové tvorby - celá ta hrůza je zjemňována lyrickými pasážemi a explicitní násilí je upozaděno, myslím, že realita byla ještě mnohokráte hrůznější, než jak je prezentována na filmovém plátně... Přesto jeden z nejsilnějších a nejobjevnějších snímků poslední doby...pocítit beznaděj... PS: Freistatt vytváří zajímavou paralelu k tematicky podobně zasazenému románu Kloktat dehet (respektive jeho první části) od Jáchyma Topola, jen na druhé straně Železné opony... ()
Asi nikdo nedokáže v dramatech přinést tak realistický a drsný pohled na danou tématiku takovým způsobem, jak to umí Němci. Už několikrát mě o tom přesvědčili a já tak jen přemýšlím, že všechny ty mrazivé scény plné bezpráví a krutosti herci jen hrají. Je to tak skutečné, jako by se to dělo doopravdy. A přímo před kamerami a štábem. Freistatt je přesně takový. Výborné obsazení, němečtí kluci jsou šikovní. Já byla zvědava na Maxe Riemelta, ten zde překvapivě nedostane ani tolik prostoru a jeho postava vypadá docela nezajímavě. Jenže i jakoby zdánlivé vyhýbání se jeho charakteru může mít svůj důvod. A ten se v jedné scéně ukáže velmi nevhodným způsobem. Wait... what? Veřejné odhalení:) Výborná hudební stránka, silné scény a obdivuhodné výkony. ()
Nevím čím to, ale na tohle téma jsem snad neviděl špatný film a Freistatt to jen potvrzuje. A je lhostejno, že je to vlastně pořád na jedno brdo. Němci navíc filmu dokázali vtisknout něco ze své temné nacistické minulosti a byť to tam není nikde přímo řečeno, ten hnědý mor je tam cítit, což už tak totální depce dodává ještě na síle. Našim západním sousedům patří zase palec nahoru a jenom zamrzí, že takovouhle věc nedokážeme natočit v našich podmínkách. Finančně se nejedná o nic náročného a námětů máme víc než dost. 90% ()
Jestli je to opravdu podle skutečných událostí, tak je děsivé, co se v Německu - tak slavně poválečně demokratickém - mohlo léta odehrávat, ale současně úctyhodné, že si to Němci o sobě dokáží natočit. Trošku to připomíná Frajera Luka, jen s mnohem těžší tonáží a depresivním vyústěním - neboť je podle skutečnosti. ()
Nápravné vzdělávací ústavy pro mladistvé v Německu měly tedy se vzděláváním pramálo společného, tedy pokud se tím nemyslí otročina na vřesovišti pod bičem vychovatele. Mladík Wolfgang, útěkář a hlavní vzpurný hrdina, hrál svoji roli bezmocného a beznadějného samotáře dokonale a diváka nechal doslova vykoupat v jeho utrpení. Freistatt je vynikající film, mnoho lepších jsem letos neviděl, možná mu chybí závěrečný definitivní vrchol, ale po jeho skončení se budete cítit nesmírně sklíčeně. ()
Galéria (10)
Fotka © Salzgeber & Co. Medien
Zaujímavosti (1)
- Film získal v roce 2015 Cenu publika a Cenu mladistvé poroty na festivalu Max Ophüls Preis, Louis Hofmann byl vyznamenán jako nejlepší začínající herec. (Duoscop)
Reklama