Útočisko

Dnešní svobodomyslné Německo je, jak se ukazuje, docela nový produkt. 1) Film není špatný. Představuje neznalému divákovi německý smysl pro pořádek a dobové (údajně) pedagogické praktiky převýchovných (spíše jen detenčních) táborů pro mládež. 2) Místy však snímek na mě působí nepříliš věrohodně. Chovanci jsou vylíčeni jako bezbarvé nevinné oběti zlovůle svých rodin a v táboře i vychovatelů. Ne, že by takové případy nemohly nastat, ale že by to bylo normou? Rovněž celkový vývoj Wolfganga je pro mě nečitelný - chvílemi prostě nechápu, proč se chová tak, jak se chová. 3) 18letý Louis Hofmann (hlavní postava Wolfgang) hrál výborně, i když jeho údajných 14 let by mu věřil snad jen autor scénáře. 20letý Enno Trebs (šéf chovanců Bernd) byl uvěřitelnější, i když taky trochu věkově přes čáru. Ani 17letý Langston Uibel (Anton) nebyl k zahození. 4) Výstižný koment: vojta...****. (21.09.2016)

Niečo o šikane na nemecký spôsob. Veď oni majú tie skúsenosti. Ale čakal som niečo záživnejšie, hoci prídu aj momenty samonasratia. Prečo sa matka správa ako pizda, prečo nevlastný otec je taký zmrd? O pedagógoch ani nehovoriac. A vraj inšpirácia podľa skutočnosti. Teda svedectvo, že ľuďom harašilo v každej dobe. Každopádne niektoré scény si mohli odpustiť. Ak hrám 14-ročného chlapca, tak by som sa nemal pokúšať znásilniť kamošku. Nevyzeralo to dobre. Pritom film sa celý čas snaží vzbudiť k hlavnej postave sympatie. (10.05.2022)

Po nejakej dobe opäť veľmi dobrý film. Nahliadol som do komentárov, takže som vedel do čoho idem a mohol som oceniť majstrovstvo tvorcov. Pred očami mi ubiehali jednotlivé epizódy a v hlave sa mi spájali s Frajerom Lukeom, s Našim vodcom, so Zlom a ďalšími filmami. Herecké výkony boli úžasné, viaceré scény mi ostanú veľmi dlho v hlave a utvrdil som sa v tom,. že Nemci ako národ majú fenomenálnu schopnosť organizovať sa do funkčných štruktúr, v ktorých nie je miesto pre indivíduum, ani pre zložitejšie citové prejavy. (09.09.2016)

Pubertální německý Frajer Wolfgang s obdobou Hanekeovy (psycho)analýzy z Bílé stuhy. Příspěvek k pochopení německé nacistické minulosti... Freistatt je coby celovečerní debut režiséra Marca Brummunda až překvapivě vyzrálý film, jehož hlavní devizou je (vedle mimořádně silného námětu) opravdu excelentní práce s dětskými/teenagerskými herci a celá mizanscéna, autentické prostředí diakonie Freistatt uprostřed rašelinišť je mrazivé i dechberoucí... Jako minus ovšem subjektivně považuji eufemistický rastr, které je typický pro většinu západní artové tvorby - celá ta hrůza je zjemňována lyrickými pasážemi a explicitní násilí je upozaděno, myslím, že realita byla ještě mnohokráte hrůznější, než jak je prezentována na filmovém plátně... Přesto jeden z nejsilnějších a nejobjevnějších snímků poslední doby...pocítit beznaděj... PS: Freistatt vytváří zajímavou paralelu k tematicky podobně zasazenému románu Kloktat dehet (respektive jeho první části) od Jáchyma Topola, jen na druhé straně Železné opony... (11.07.2017)

Konec mě totálně dostal. Příběh nechtěného chlapce, který si musel projít peklem a v pekle dospěl. Jak dospíval, a co z něho nakonec vyrostlo, se můžete podívat v tomto skvělém filmu. Zpočátku jsem vnímala jen tyranii, ale postupem času víc a víc Wolfgangovu osobnost. Ve filmu není na první pohled místo pro city, přesto je city naplněný, stačí vnímat. Úžasný film. (22.03.2017)